Pikantní nakládané cuketky s kurkumou a česnekem

Urodila se mi spousta cuket. A není to běžný nářek nad přílišnou hromadou jednoho druhu zeleniny, která se zahrádkáři omylem stala, je to výraz největší spokojenosti. Přesně s tímto záměrem jsem jich totiž také deset sazenic na jaře vysela a obětavě je chodila zalévat a plít přes tři měsíce. Doslova teď sklízím plody své (a přítelovy) práce.

Miluju cukety. (Proč bych si jich také tolik sázela, kdybych je nesnášela, žeano… :)) Jsou naprosto geniálním druhem zeleniny, se kterým se dá dělat snad úplně vše. Smažit řízečky v trojobale, grilovat, zapékat jako lasagne, zapékat normálně (rozuměj překrojené napůl, vydlabané „s něčím“), používat do rozličných zeleninových směsí, jako základ do polévek či si je smahnout na trošce oleje jako příloha k masům. Cukety se dají zpracovat i nasladko do různých buchet a koláčů (o tom zase příště) a tímto je tedy vyhlašuji za jednu z nejgeniálnějších druhů zelenin. Howgh.

Musím ale přiznat, že po čase, kdy denně sklízím několik těchto macatých krasavců (stále si nestěžuji!), nastala ona nečekaná chvíle, kdy i já jich začala mít maličko dost. Ne přímo po krk, ale tak určitě po prsa. Přišla zákeřná otázka – co s nimi? Sušit cuketky mě moc neláká, mrazit je ani nezkoušejte. Vznikne z nich divná břečka. Jenže přeci nenechám své s láskou vypiplané, na vlastní zahrádce rostlé bio cukety shnít! (Ehm… i to se stalo.) Odpověď přišla v podobě Apetitu, kde jsem objevila recept na nakládané cukety, kterým jsem se inspirovala a upravila si ho k obrazu svému. Moje verze je tedy zde:

Potřebujeme:

• 500 g cuket
• 200 g cibule
• 6 stroužků česneku
• 500 ml jablečného octa
• 100 g cukru
• 2 polévkové lžíce soli
• 1 lžička pepře celého
• 1 lžička kurkumy
• 1 lžička chilli
• 1 lžička hořčičného semínka
• 1 lžička koriandrového semínka

Jak na to:

Cuketu upravíme tak, abychom měli mísu plátků jako je tato:

Můžete ji nastrouhat na tzv. mandolíně či na obyčejném struhadle a to na této straně:

Pokod nevlastníte ani jedno, zkuste cuketu krájet na plátky, ovšem bude to trvat déle. Protože já sklízím až cukety maličko větší než dvaceticentimetrové (což se doporučuje), překrojila jsem si cuketu na 4 dílky, které jsem nastrouhala na struhadle na plátky. Když budete mít menší cuketky, není to třeba.

Připravíme si cibuli – nakrájíme ji na tak velké kousky, jaké chceme v zavařenině mít. Osobně jsem připravovala více várek a měla jsem více variant – od cibule nakrájené nadrobno až po cibuli velkou jako nakrájené cukety. Dle gusta :) Cibuli přidáme do mísy k nakrájené cuketě a posypeme dvěma polévkovými lžícemi soli.

Zalijeme studenou vodou (cca litr) a necháme pracovat asi hodinu.

Mezitím si připravíme nálev - smícháme jablečný ocet, cukr a koření a přivedeme k varu. Odstavíme. 

Po hodině cukety slijeme, necháme okapat a smícháme s nálevem, přidáme na plátky nakrájený česnek.

Směs zahřejeme a přivedeme opět k bodu varu. Necháme minutu vařit. Směsí poté plníme sterilizované sklenice.

Naplněné sklenice na chvíli (cca půl hodiny) obrátíme dnem vzhůru. Kdo chce, může ještě sklenice dále sterilizovat - "upéct" je v troubě na pekáči s vodou (naplněné cca do poloviny výšky sklenic) na 20 minut a cca 100°C.  

Výsledný produkt nechte odležet alespoň 14 dní, spíše měsíc. Skladujte na temném a chladném místě, ideálně v ledničce...i když kdo z nás má nafukovací lednici aby tam narval desítky sklenic s cuketami. Postačí sklep, popřípadě jiné chladnější místo. 

Cuketky podávejte ke tam, kde byste podávali jinou nakládanou zeleninu. Výborně také doplní asijské pokrmy a můžete si je dát i jen tak, na domácí chleba s máslem.

Cuketám zdar!

♥ H.

Zajímavé odkazy a zdroje:

Časopis Apetit, 2015, červnové a červencové vydání 

http://www.receptyonline.cz/recept--nakladane-cukety--13658.html

Citronovo-mátový sorbet

Jsme na vrcholu pařáků, letní teploty stoupají a nevím jak vy, ale já jsem z toho počasí občas šílená. Chaoticky lítam po domě a přemýšlím, čim vším se mohu ještě zchladit. A jelikož mi před domečkem roste spousta máty, ve špajzu mám zase hromadu citronů, tak proč si neudělat poctivý a svěží domácí sorbet :) 

Osobně jsem už rezignovala nad koupí zmrzky z obchodů, protože po přečtení složení se akorát vyděsím a spíš, než abych si pochutnala, obrátí se mi žaludek. A domácí zmrzlina je o tolik lepší! :) Pokud chcete mít ještě zdravější variantu, můžete místo klasického cukru použít med nebo stévii (té bohužel lány na zahradě nemám, jinak bych ji do sorbetu nastrkala i já :)

★  ★  ★  ★ 

Na cca 1l citronovo-mátového sorbetu potřebujeme:

• 200g cukru (použila jsem krystal, můžete ale zaměnit za třtinový, stévii, agáve, javorový sirup apod.)
• hrst čerstvé máty
• 4 citrony (v bio kvalitě, pokud chcete použít i kůru)
• 2 vaječné bílky

1. Mátu pořádně opláchněte. Nasekejte ji na hrubo - ručně, nebo v mixéru.

2. Cukr dejte do hrnce, přidejte 3 hrnky vody a na mírném ohni ohřívejte, dokud se cukr nerozpustí.

3. Do hrnce přidejte nasekanou mátu a pozvolna přiveďte k varu. Průběžně míchejte a vařte cca 10 minut. Vzniklý sirup odstavte a nechte vychladit do pokojové teploty.

4. Vychladlý sirup preceďtě přes jemné sítko, nebo pláténko.

5. Z citronů si nastrouhejte na jemno kůru, pak je vymačkejte. Citronovou šťávu i kůru přidejte do sirupu.

6. Vzniklá směs by nyní měla být brčálově zelená. Přelijte ji do krabičky, uzavřete a dejte do mrazáku na 2 hodiny. Občas promíchejte.

7. Jemně zamrzlou směs vyndejte z mrazáku, přelijte do mixéru, přidejte dva vaječné bílky a mixujte, dokud nevznikne bílá pěnová a nadýchaná sněhová hmota.

8. Nakonec opět přelijte do krabičky, uzavřete a dejte směs do mrazáku - tentokrát na 3 - 4 hodiny nebo přes noc. Občas promíchejte.

Po poctivě odčekané a promíchané době můžete podávat. Samozřejmě pokud máte zmrzlinovač, můžete si čas ukrátit s ním, ale my ostatní, kteří takové vymoženosti doma (zatím) nemáme, si vystačíme s mrazákem a mixérem :)

Nakonec - doufám, že mi odpustíte - nemám lžíci na zmrzlinu, jinak by sorbet vypadal na obrázku o to lákavěji :D

Bon appétit! 

Tipy na konec:

1. Pro ještě delikátnější a nadýchanější dojem přidejte k sorbetu drcený led.

2. Pokud nemáte mixér a toužíte po něm, klademe vám na srdce, kupujte kvalitu. Je lepší si chvíli šetřit a koupit si pořádný mixér na celý život, než postupně ničit nekvalitní produkty. Za nás musíme říct, že mixér s výkonem menším než 1500W nepovažujeme ani za mixér. Já a brzy i Hanička, mám doma mixér G21 Smart smoothie a po mém příteli je to můj druhý nejoblíbenější objekt v domě a za nic bych ho nedala :) Za svoji kulinářskou "kariéru" jsem odrovnala tři mixéry, všechny řádově do 1500,- s chabým výkonem 750W a chudáci nedali ani drcené ořechy. Lituju vyhozených peněz, ale alespoň zbylo poučení - kvalita nad kvantitu :) Moc pěknou recenzi na tento mixérový zázrak naleznete zde. 

♥ B.

Den polévky gazpacho

Gazpacho je polévka jako stvořená pro letní parna, kdy se téměř nedá vedrem dýchat. Pochází ze slunného a horkého Španělského jihu, kde se dle odhadů historiků konzumuje již kolem dvou tisíc let. Původní a základní verze se skládá ze starého chleba, vody, olivového oleje a česneku. Do této polévky se následně přidává různá sezónní zelenina (či ovoce), nejznámější je pak rajčatová verze, na kterou je opět hromada receptů podle regionu, rodiny a názoru. Velmi důležitým bodem pak je, že polévka se vychladí a jí se zastudena.

Milovníci britského humoru a kultovního seriálu Červený trpaslík si jistě nemohou nevzpomenout na kazetu s Rimmerovou smrtí, na kterou se Lister potají podíval a zjistil, že Rimmerova poslední slova zní: „polévka gazpacho.“

Proč, ptáte se?

LISTER? (…) Jo, a, co je to „polívka gazpacho“?

RIMMER: (Ohromeně) Co?

LISTER: Jsou to tvoje poslední slova, tak mě zajímá proč.

RIMMER: Ty ses díval na kazetu s mou smrtí?! To je osobní věc! Jen pro mé potěšení!

LISTER: Jenom mi to přišlo dost zvláštní, volat: „Polívka gazpacho!“

RIMMER: Je mi líto, neměl jsem čas si sednout a zplodit báseň v jambickém pentametru. Atomová exploze se mnou sekla na zem.

LISTER: Ale proč „polívka gazpacho“?

RIMMER: Tak tohle ti, můj drahý, zůstane navždy utajeno.

Po jisté době se však Rimmer Listerovi svěří, z jakého důvodu jeho poslední slova patřila právě této polévce: 

„Nejhezčí večer mého života. Pozvali mě ke kapitánovu stolu. A to jsem byl v podniku pouhých čtrnáct let. Šest důstojníků a já! Říkali mi: Arnolde. Jako první chod byla polévka gazpacho. Nevěděl jsem, že se polévka gazpacho podává studená. Dal jsem si zavolat kuchaře a řekl jsem mu, aby ji odnesl a přinesl teplou. Udělal to! Výraz v jejich tvářích mě pronásleduje dodnes!! A já myslel, že se smějou kuchaři, ale celou tu dobu se smáli mně, zatímco jsem jedl svou vařící polévku gazpacho! A pak už jsem nikdy nejedl u kapitánova stolu. To byl konec mé kariéry.“

Fanoušci seriálu dokonce došli ve své lásce k seriálu tak daleko, že vyhlásili 25. listopad Dnem polévky gazpacho. Mnoho příznivců seriálu po celém světě si v tento den pochutnává na tradičním andaluském pokrmu.  

Dnes ráno jsem se procházela po zahradě a vzpomněla si právě na tuhle kulinářskou specialitu. Rudá, zralá rajčata visela ve fóliáku, ve skleníku se zase prohýbaly rostliny okurek pod vahou plodů, naproti nim červenaly papriky a bazalka se mi už skoro nevešla do bylinkové zahrádky. Společně s parny a palicí domácího česneku, co nám schne na sluníčku, byla volba jasná – uvařím gazpacho a pustím si k tomu Červeného trpaslíka!

 

Potřebujeme:

• 800g zralých rajčat
• 2 papriky (jakékoliv barvy)
• 1 velká či 2 menší okurky
• 3 stroužky česneku
• Olivový olej
• Balsamico
• Vinný ocet (světlý)
• Sůl, pepř

Jak jsem již v úvodu zmínila, existuje obrovské a nepřeberné množství receptů na gazpacho (stejně jako na všechny „tradiční“ pokrmy). Já jsem zvolila variantu, která se dá považovat za raw – tedy pouze zeleninové, bez přidání chleba.

Jak na to:

Nejprve si spaříme rajčata, aby šly krásně oloupat. Kdo chce opravdu 100% raw polévku, klidně vynechejte a rozmixujte rajčata i se slupkou. Výkonný mixér to snad zvládne, ostatní budou mít kousky rajčatových slupek v polévce. Což nevadí, že ano.

Já jsem zvolila spařování rajčat, jelikož z rajčat se jeho nejpřínosnější látka – lykopen - uvolňuje až po tepelné úpravě. Rajčata na dvě minuty ponořím do horké vody a vyndám. 

Rajčata spaříme a oloupeme, nakrájíme a přidáme dvě až tři hrsti nasekané bazalky.

Rozmixujeme, vznikne nám hmota přibližně této barvy a konzistence.

Přidáme okurku a papriku.

Opět rozmixujeme. 

Česnek proženeme lisem na česnek, přidáme 6 lžic olivového oleje, dvě lžíce balsamica, jednu lžíci bílého vinného octa, sůl a pepř. Pořádně promícháme či znovu promixujeme.

Dáme do ledničky vychladit a podáváme.

Dobrou chuť!

♥ H.

Zdroje a zajímavé odkazy:

http://www.kitchenproject.com/history/Gazpacho/

http://www.food.com/recipe/real-spanish-gazpacho-from-spain-242054

http://www.theguardian.com/lifeandstyle/wordofmouth/2010/jun/24/how-to-make-perfect-gazpacho

http://www.apetitonline.cz/recepty/590-gazpacho.html

http://denpolevkygazpacho.cz/co-je-to-den-polevky-gazpacho/

Čokoládová zmrzlina - z banánů a kakaových bobů

Taky milujete čokoládu v jakékoliv formě? Pokud ano, tak se mnou můžete ujíždět na trochu zdravější zmzlinovo-čokoládové variantě. Vlastně jediné, co potřebujeme, jsou zralé zmrzlé banány, kakaové boby a nějaké sladidlo. To znamená, že si ji mohou připravit rawisti, vegetariáni, vegani, paleodietáři a "jánevimjakéještěhnutíje" :D

Já jsem ale dneska zvrhlík a použiji klasický cukr krystal, protože zkrátka a dobře nic jiného doma nemám. Ti z vás, kteří to mají ale kousíček do obchodu, si skočte pro stévii, třtinový cukr nebo javorový sirup - zmrzka bude o to lepší :)

★  ★  ★  ★ 

na cca 0,5l čokoládové zmrzliny potřebujeme:

cca 150g cukru (použila jsem krystal, můžete ale zaměnit za třtinový, stévii, agáve, javorový sirup a pod.)
hrst kakaových bobů 
1,5 kg zralých banánů
(mléko - kravské nebo oříškové) - to dle potřeby, jestli se vám bude špatně mixovat

1. Banány nakrájejte na kolečka dejte je zamrazit - tak, aby se na sebe nelepili - viz obrázek nahoře.
2. Kakaové boby dejte do mixéru a mixujte tak dlouho, dokud se vám nevytvoří kakaová drť.
3. Přidejte zmrzlé banány a mixujte do té doby, než vám vznikne krém, jemný a vláčný. Sladidlo přidávejte dle chuti.
4. Krém dejte následně do uzavíratelné nádoby a cca na hodinu až dvě jej nechte odpočinou v mrazáku.

5. Až bude krém konzistencí klasické zmrzliny, můžete podávat. Nejlepší je jej doplnit banánem a nastrouhanou hořkou čokoládou. Snad se budete olizovat jako my doma :)

♥ B.

Meruňkové marmeládování a další tipy na zpracování meruněk

Minulý víkend jsme s přáteli strávili na prosluněné jižní Moravě, ve Velkých Pavlovicích. Většina z nás sem přijela za degustací místních vín v rámci akce Otevřené sklepy – Víno v oranžovém, ne však já. Zaslechla jsem, že se zrovna koná také meruňkobraní a tak jsem vyrazila se dvěma přepravkami, s nadějí, že se k nám na sever budu vracet s krásně oranžovo červenými, voňavými, sluncem políbenými meruňkami od nějakého místního farmáře. Na Moravě jsem se dozvěděla, že meruňkobraní neznamená, že prodávají meruňky, ale že se pije na oslavu dozrání a česání meruněk. Další dětský sen zničen.

Ačkoliv se neuskutečnila moje představa vesnických trhů s meruňkami, nakonec to dopadlo ještě lépe, než jsem si představovala! Meruňky jsme si totiž společně s jedním farmářem/vinařem natrhali sami přímo ze stromů. Domů jsem si přivezla 36 kilo. A to už je pořádná hora meruněk!

Jedna ze dvou beden meruněk, co jsem si přivezla domů...

Doma vyvstala klasická otázka – co s nimi. Velkou část jsem vypeckovala a zamrazila – na budoucí zmrzliny, až mi dorazí můj vymodlený superextramixér. Část meruněk prošla naší sušičkou ovoce. Udělala jsem klasicky meruňkové knedlíky, které miluju úplně nejvíc ze všech sladkých knedlíků. Došlo také na meruňkové marmelády, dokonce i meruňkové čatní s koriandrem a experiment s meruňkovým sirupem. Vše je vynikající! 

Vždy to začalo mísou plnou nádherných meruněk...

Marmeládování

Na marmelády jsem našla spoustu receptů, z nichž jsem si vzala základ - ovoce a cukr. Někdo přidává kyselinu citronovou, někdo speciální prostředky na želírování. Já se však držím hesla - v jednoduchosti je krása. Zaexperimentovala jsem si také s množstvím cukru, avšak u meruněk se nejvíce osvědčila sladká varianta. 

Dokonce mi v jednu chvíli ten cukr přišel až moc a tak jsem zkusila také zavařování bez cukru s pomocí soli – výsledek je zajímavý. (Můj chlapec mi tvrdí, že slovo „zajímavý“ se používá vždycky, když se nechce říct, že je to fakt divný). Zavařování s pomocí soli se pokusím ještě více vylepšit a recept dám někdy příště, asi s jiným (více cukernatým) ovocem. Na meruňky to nemůžu vyloženě doporučit. 

Základní poměr na moje marmeládování

•            1 kg ovoce

•            500 g cukru (obyčejný či želírovací, podle toho jak chcete hustou marmeládu)

Jak na to:

Meruňky umyjeme, vypeckujeme, odměříme 1 kg ovoce a 500 g cukru a smícháme. Vše necháme odležet přes noc (může být i déle). 

(Ty hnědé tečky, které vidíte na fotce jsou vyšrábnutá semínka z vanilkového lusku.)

Meruňky pustí šťávu, nebudou se připalovat a zkrátí se tak také nutná doba vaření.

Přivedeme směs k varu a vaříme cca 10 min. Nepoužívala jsem mixér, jelikož mám ráda kousky ovoce v marmeládách, jen jsem dřevěnou špachtlí při promíchávání meruňky jemně přimačkávala ke stěně hrnce.

Nakonec naplníme do sterilizovaných sklenic (viz tipy a triky na konci článku), obrátíme víčkem vzhůru a po 10ti minutách obrátíme zpět.

Hotovo :)

Zamrazení

Na mražení potravin není nic zvláštního, že ano. Jsem si taky dokonce dost jistá, že většina z vás ví, jak zamrazit ovoce tak, aby nebylo zmražené v jedné velké hroudě, ale aby bylo stále „sypké“ a mohli jste si odsypat tolik, kolik zrovna potřebujete. Nicméně, kdyby náhodou…

Doma mě naučili, že pokud chci ovoce zmrazené v jednotlivých kouscích, musím je nejdříve „předmrazit“ na ploše. Já to dělám tak, že si vezmu talíř či prkénko a pokryju ho igelitovým sáčkem. Na sáček nakladu ovoce (v tomto případě meruňky) tak, aby se moc nedotýkaly. A nechám mrazit. Po pár hodinách ovoce sesypu do uzavíratelných sáčků a až budu chtít dělat domácí zmrzliny či péct v zimě meruňkové koláče, prostě si odsypu, kolik budu potřebovat.

Sušení ovoce

Sušení ovoce je jedním z nejstarších způsobů uchovávání ovoce a taky to není žádná věda. Umýt, vypeckovat, naskládat do sušičky, zapnout, vypnout, hotovo. Tuhle várku jsem se snažila sušit co nejšetrněji, aby byla přímo raw (tj do 42°C) a taky to pár dní trvalo. 

Meruňky před sušením

Usušené meruňky

 

Z meruněk se dá dělat spousta geniálních věcí. Například meruňkové knedlíky, meruňková šťáva a meruňkové čatní. Ale o tom zase až někdy příště :)

Tipy a triky:

• Do marmelády můžete libovolně přidat další přísady. Na jednu várku jsem přidala vanilku, do druhé asi dva panáky rumu. Chtěla jsem dosáhnout příjemného vánočního aroma a díky alkoholu se také prodlouží trvanlivost výsledného produktu (pokud všechen nevyvaříte dlouhým vařením :))

• Nejlepším způsobem sterilizace nádob k navařování je jejich „upečení“ v troubě. Prostě je jen vymyjete vodou se saponátem, opláchnete, dáte do trouby a „pečete“ na 100°C (mírně nad) po dobu cca 10ti – 15ti minut. Pozor při vyndávání a plnění – jsou horké!

♥ H.

Jitrocelový sirup

Jitrocel je rostlina, o kterou zakopáváte téměř všude. Dlouho jsem netušila, že je v něčemu užitečný - původně jsem myslela, že je to obyčejný plevel - až jsem někde v hlubinách internetu našla jednoduchý návod na jitrocelový sirup. To mi nedalo a začala si zjištovat, na co všechno mohu tento sirup použít. Sumasumárum nám pomůže od nachlazení (zpomaluje tvorbu hlenů a uvolňuje horní dýchací cesty), usnadňuje vykašlávání, podporuje trávení, a zpropadeně dobře chutná :) 
Takže pokud budete cítit, že v zimě na vás něco leze, stačí tři lžičky denně a angína nebo chřipka to budou mít o dost těžší :)
A proč si ho vyrábět? Samozřejmě můžete skočit do lékárny a koupit si ho tam, ale trošku si plácnete přes kapsu víc, než byste museli. Jitrocel oproti tomu roste opravdu VŠUDE a když už budete mít tento lehký návod v hlavě, nedá vám to, a těch pár lístků si taky utrhnete :)
Jako bonus navíc vám dávám návod pro lenochy, víceméně se sirup udělá sám, vy jen sklízíte úrodu.

★  ★  ★  ★ 

na 1 litrovou sklenici potřebujete:

cca 750g cukru (já mám krystal, ale můžete použít i třtinový nebo med)
tři hrsti jitrocelových listů
sklenici s víčkem o objemu 1l

1. Jitrocelové listy si pečlivě propláchněte a očištěte, ať v nich nezůstanou broučci, nebo jiné rostliny. Nechte proschnout.
2. Listy nahrobno nakrájejte.
3. Vezměte si sterilizovanou sklenici a do ní střídavě cca po 1cm vysokých vrstvách vkládejte nakrájené listy a cukr. Střídejte to tak dlouho, dokaď vám suroviny nedojdou. Jako poslední vrstu dejte cukr, aby pak mohl po vrchní vrstvě jitrocele dobře ztéct dolů.
4. Sklenici postavte na přímé slunce a nechte ji tam 2 - 4 dny. Po této době by jste měli mít u dna tekutinu - rozpuštěný cukr, který na sebe navázal blahodárné vlastnosti jitrocele.

5. Obsah sklenice následně přeceďte přes plátenko, nebo velmi jemné síto - a voalá, máte vlastní, nefalšovaný, jitrocelový sirup :) Z tohoto množsví jsem ho měla cca 400ml sirupu.

Uchovávejte s chladu a temnu, spotřebujte do roka. Pokud si chtete být jisti jeho trvanlivosti, můžete jej ještě sterilizovat, ale není to nutností.

♥ B.

Užitečné odkazy a zdroje:

http://www.vylecit.cz/1125/jitrocelovy-sirup-k-cemu-je-dobry/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/7081-recepty/2073-jitrocelovy-sirup-proti-kasli/
pro lenochy: http://www.lekarna.cz/mucoplant-jitrocelovy-sirup-1x100ml-sirup/