Den polévky gazpacho

Gazpacho je polévka jako stvořená pro letní parna, kdy se téměř nedá vedrem dýchat. Pochází ze slunného a horkého Španělského jihu, kde se dle odhadů historiků konzumuje již kolem dvou tisíc let. Původní a základní verze se skládá ze starého chleba, vody, olivového oleje a česneku. Do této polévky se následně přidává různá sezónní zelenina (či ovoce), nejznámější je pak rajčatová verze, na kterou je opět hromada receptů podle regionu, rodiny a názoru. Velmi důležitým bodem pak je, že polévka se vychladí a jí se zastudena.

Milovníci britského humoru a kultovního seriálu Červený trpaslík si jistě nemohou nevzpomenout na kazetu s Rimmerovou smrtí, na kterou se Lister potají podíval a zjistil, že Rimmerova poslední slova zní: „polévka gazpacho.“

Proč, ptáte se?

LISTER? (…) Jo, a, co je to „polívka gazpacho“?

RIMMER: (Ohromeně) Co?

LISTER: Jsou to tvoje poslední slova, tak mě zajímá proč.

RIMMER: Ty ses díval na kazetu s mou smrtí?! To je osobní věc! Jen pro mé potěšení!

LISTER: Jenom mi to přišlo dost zvláštní, volat: „Polívka gazpacho!“

RIMMER: Je mi líto, neměl jsem čas si sednout a zplodit báseň v jambickém pentametru. Atomová exploze se mnou sekla na zem.

LISTER: Ale proč „polívka gazpacho“?

RIMMER: Tak tohle ti, můj drahý, zůstane navždy utajeno.

Po jisté době se však Rimmer Listerovi svěří, z jakého důvodu jeho poslední slova patřila právě této polévce:

„Nejhezčí večer mého života. Pozvali mě ke kapitánovu stolu. A to jsem byl v podniku pouhých čtrnáct let. Šest důstojníků a já! Říkali mi: Arnolde. Jako první chod byla polévka gazpacho. Nevěděl jsem, že se polévka gazpacho podává studená. Dal jsem si zavolat kuchaře a řekl jsem mu, aby ji odnesl a přinesl teplou. Udělal to! Výraz v jejich tvářích mě pronásleduje dodnes!! A já myslel, že se smějou kuchaři, ale celou tu dobu se smáli mně, zatímco jsem jedl svou vařící polévku gazpacho! A pak už jsem nikdy nejedl u kapitánova stolu. To byl konec mé kariéry.“

Fanoušci seriálu dokonce došli ve své lásce k seriálu tak daleko, že vyhlásili 25. listopad Dnem polévky gazpacho. Mnoho příznivců seriálu po celém světě si v tento den pochutnává na tradičním andaluském pokrmu.

Dnes ráno jsem se procházela po zahradě a vzpomněla si právě na tuhle kulinářskou specialitu. Rudá, zralá rajčata visela ve fóliáku, ve skleníku se zase prohýbaly rostliny okurek pod vahou plodů, naproti nim červenaly papriky a bazalka se mi už skoro nevešla do bylinkové zahrádky. Společně s parny a palicí domácího česneku, co nám schne na sluníčku, byla volba jasná – uvařím gazpacho a pustím si k tomu Červeného trpaslíka!

Potřebujeme:

800g zralých rajčat
2 papriky (jakékoliv barvy)
1 velká či 2 menší okurky
3 stroužky česneku
Olivový olej
Balsamico
Vinný ocet (světlý)
Sůl, pepř

Jak jsem již v úvodu zmínila, existuje obrovské a nepřeberné množství receptů na gazpacho (stejně jako na všechny „tradiční“ pokrmy). Já jsem zvolila variantu, která se dá považovat za raw – tedy pouze zeleninové, bez přidání chleba.

Jak na to:

Nejprve si spaříme rajčata, aby šly krásně oloupat. Kdo chce opravdu 100% raw polévku, klidně vynechejte a rozmixujte rajčata i se slupkou. Výkonný mixér to snad zvládne, ostatní budou mít kousky rajčatových slupek v polévce. Což nevadí, že ano.

Já jsem zvolila spařování rajčat, jelikož z rajčat se jeho nejpřínosnější látka – lykopen - uvolňuje až po tepelné úpravě. Rajčata na dvě minuty ponořím do horké vody a vyndám.

Rajčata spaříme a oloupeme, nakrájíme a přidáme dvě až tři hrsti nasekané bazalky.

Rozmixujeme, vznikne nám hmota přibližně této barvy a konzistence.

Přidáme okurku a papriku.

Opět rozmixujeme.

Česnek proženeme lisem na česnek, přidáme 6 lžic olivového oleje, dvě lžíce balsamica, jednu lžíci bílého vinného octa, sůl a pepř. Pořádně promícháme či znovu promixujeme.