úterý 14. června 2016

Babiččina bezová šťáva


Bezová šťáva patří mezi ty nejhezčí věci v létě. Proto si ji každý rok připravuju tolik, že mi vydrží i na zimu - já chci mít totiž léto celoročně. Kromě úžasné vůně a neopakovatelné chuti má také spoustu zdraví prospěšných účinků a obsahuje mnoho super věcí - o tom si můžete více přečíst v mém loňském článku o černém bezu. Mezi její další přednosti také patří to, že co do výroby patří mezi nejlevnější šťávy (vzhledem k tomu, že si hlavní surovinu zdarma natrháte) a také mezi ty nejzdravější. Je to rozhodně lepší varianta, než do sebe lít chemické šťávy z obchodů. Které mimochodem také dělají s příchutí bezu, protože je prostě bezkonkurenční!

Správných receptů na bezovou šťávu je asi tolik jako receptů na "tu pravou" svíčkovou. Suroviny jsou podobné, ale liší se poměrem a metodou přípravy. My máme samozřejmě také ten svůj nejlepší recept a ačkoliv se jedná o rodinné stříbro, podělím se o něj s vámi. Protože bezovka od mé babičky je prostě ta nejlepší, jakou jsem kdy pila a chutná jako moje dětství na chalupě v Krkonoších - sladce, neopakovatelně a nostalgicky.

Na cca 4,5 litru potřebujeme: 


  • 100 květů černého bezu (přibližně)
  • 3 litry (převařené) vody
  • 3 kg cukru 
  • 70g kyseliny citronové
  • 1 citron

  • 4-5 skleněných lahví s uzávěrem
  • trychtýř
  • hrnec, vařečku...


Jak na to:


Natrhejte si cca 100 květů černého bezu, momentálně roste vážně všude. Trhejte ho samozřejmě dál od silnic a pokud možno za slunečného počasí, aby na něm byla spousta pylu. Až ho přinesete domů, rozložte ho a nechte hmyz, aby z něho v poklidu odešel. Potom květy namočte do 3 litrů převařené vody a nechte louhovat 24h. 


Je důležité nenechat bez louhovat déle, ani když nestíháte, ani když se vám fakt nechce šťávu dodělat. Věřte mi:


Namočený bez (po těch 24h, ne déle) opatrně vyndejte a vymačkejte, poté přeceďte. 


Vezměte bezový nálev, cukr, kyselinu citronovou a šťávu z jednoho citronu, smíchejte a přiveďte k varu, ale vyloženě nevařte. Prostě počkejte, až začne vřít a vypněte sporák. 


Zatímco se směs dostává k bodu varu, tvoří se na ní pěna a tu je třeba sbírat. Mě se osvědčilo jemné sítko. 


Když je směs čirá a horká, nalijte ji do předem sterilovaných sklenic. 


Sklenice zavíčkujte a položte, tím se šťáva zakonzervuje. Pokud ji lijete do zavařovaček, otočte je dnem vzhůru.


Počkejte, až vychladnou a užívejte si letní mňamku. Pokud sklenice správně sterilujete, šťáva vám vydrží až 1 rok. Já momentálně dopíjím poslední lahev z minulého roku a plánuju, kolik jich asi stihnu letos. Vzhledem k tomu, že jsem zatím udělala dvě várky a tři mi stihly zplesnivět (práce....), nevím nevím. Každopádně zítra vařím další dávku a vyrážím na bez, ať se nám ten náš sklípek začne plnit zásobami na vzdálenou zimu.

H.



úterý 7. června 2016

Švédský tvarohový koláč


S tímhle božským tvarohovým koláčem jsem se seznámila ve stejný rok, jako s jednou z mých nejlepších kamarádek - z roku 2010 mám tedy dvě stálice na celý život. Recept není z mé hlavy, ale dostala jsem ho právě od té kamarádky (děkuju, Květino :)) - doteď ho mám v emailu a pravidelně ho vyhledávám, vždycky, když mě přepadne chuť na tenhle máslovo-tvarohový zázrak. Což je často, tudíž si místo na blogu už dávno zaslouží. Navíc se vtipně peče - nejdřív do pekáče nasypete mouku s cukrem, pak zalijete tvarohovou směsí a nakonec zase zasypete. Ale o tom dále...

Koláč různě obměňuju, na fotce nahoře je do něj přimíchaná rebarbora, na fotkách v průběhu pečení zase lněná semínka (ano, fotky jsou ze dvou různých pečení...). Dá se s ním kouzlit, například moc ráda přidávám do sypké směsi (viz níže) kakao, do tvarohu zase různé ovoce či semínka. Je úžasný ve všech variantách, které jsem zatím zkoušela a opět ani pan kovář, co sladké nerad, nepohrdne

Potřebujeme: 


Na sypkou směs:
3 hrnky polohrubé mouky (ideálně špaldové)
1 hrnek cukru (já dávám méně, cca půl - třičtvrtě stejného hrnku jako mouky)
1 lžička jedlé sody (1 prášek do pečiva)

Na tvarohovou náplň: 
3/4kg tvarohu (tři vaničky, na fotce je domácí)
1 hrnek cukru (já dávám méně, cca půl - třičtvrtě stejného hrnku jako mouky)
3 vejce
půl litru mléka
dle chuti - citron, různé ovoce, semínka...

+ máslo (cca půlka) 

                                       

Jak na to:

Smíchejte si tři hrnky mouky, jeden hrnek cukru a lžičku jedlé sody. 


Na tvarohovou směs smíchejte 3/4 kg tvarohu, 1 hrnek cukru, tři vejce, půl litru mléka a dle chuti citron, ovoce, semínka... Pořádně promíchejte.  


Plech vyložte pečícím papírem a nasypte na něj polovinu sypké směsi.


Na sypkou směs nalijte celou tvarohovou směs (na obrázku se lněným semínkem).


Tvarohovou vrstvu opět zasypte sypkou směsí (druhou polovinou).


Navrch nakrájejte proužky másla. Já dávám cca půlku, i celé. Jak to vyjde. 


Dejte péct na 160°C cca na 40 min (až zezlátne máslo na povrchu a vytvoří krustičku). 


Nechte aspoň maličko vychladnout, nakrájejte a užívejte. Koláč je naprosto vynikající. Úžasná je i vůně, která se line při pečení - a za tu vděčíme rozpékajícímu se máslu. Navíc je vážně jednoduchý a zaručuju, že tenhle koláč Vám doma určitě nezůstane dlouho.  

H.

neděle 1. května 2016

Domácí bramborové "gnocchi" s kurkumou


Já a noky, to je těstovinová romance. Chtěla jsem napsat, že mám ze všech těstovin nejradši právě tyhle bramborové nočky, ale pak jsem si vzpomněla na špagety a lasagne a nebudu vám lhát. Ale rozhodně nočky patří do top výběru! Jenže mi nějak nejedou ty kupované... zaprvé jsou celkem drahé (nebo kdysi bývaly - dlouho jsem je nekupovala), zadruhé jsou narvané bůh ví čím a zatřetí se ta chuť domácím nočkám prostě nemůže rovnat. Takže si je pojďme udělat, třeba máte taky ve sklepě ještě zbytek loňských brambor - a ty jsou na nočky úplně ideální. 


Taky je super, že víte, co ve vašich nočkách je a nebudete se rvát "vatou", což je něco, co mi hromada těstovin připomíná - takové plnidlo žaludku. Třeba jako kupovaný chléb. Nevím proč, ale vždycky mi to tak připadalo, tak si radši peču chleba vlastní a nočky vyrábím. Jen ten stroj na další těstoviny nemám...

Jejich další výhodou je také fakt, že se dají zmrazit, uchovávat v mrazáku a vytahovat v časech spěchu/nechuti vařit složitá jídla a podobně. Vytáhnete z mrazáku, nasypete do vroucí vody, počkáte, až vyplavou. Jednoduché, vynikající, efektní a rychlé!

Co potřebujeme: 

  • 1 kg uvařených a vychladlých brambor ve slupce (klidně uvařte den předem)  
  • 300 g špaldové mouky
  • kurkumu
  • 3 vejce
  • sůl, pepř

Jak na to: 


Vychladlé brambory si oloupejte. 


Nastrouhejte je najemno


Smíchejte mouku se solí (cca půl čajové lžičky), kurkumou (cca 1 čajová lžička) a mletým pepřem 


Nastrouhané brambory smíchejte s moučnou směsí z předchozího obrázku, přidejte 3 vejce.


Pořádně těsto promíchejte a počítejte s tím, že se bude celkem lepit na ruce. Pokud je třeba, přidejte mouku či vodu. S těstem musí být možné pracovat a vytvarovat z něj válečky. 


Udělejte z těsta válečky, silné asi jako mužský palec. A ty nakrájejte na kousky velké jako první článek palce :) 


Část si můžete zmrazit, já mrazím vždy na talíři pokrytém igelitem, aby se jednotlivé kousky nespojily a mohla jsem si odsypat, kolik chci. 


Pokud chcete nočky jíst hned, dejte vařit vodu, osolte ji a jak začne vřít, vložte do ní nočky. Až vyplavou na hladinu, jsou hotové.


A pak si na ně už můžete vytvořit jakoukoliv omáčku, tohle je moje oblíbená smetanová s cuketou a hlívou ústřičnou. 


Nočky jsou prostě vynikající a pokud vám připomínají bramborové knedlíky, tak to není náhoda. Jsou v podstatě z hodně podobného těsta, chutnají téměř stejně a klidně si je dejte se zelím a s uzeným masem, nebo s bryndzou a slaninou, neurazí ani ke kachně či ke knedlo-vepřo-zelo. Jsou prostě univerzální spojkou mezi českou a italskou kuchyní a fantazii se zde meze rozhodně nekladou. 

Tak ať vám chutná :)

H.







neděle 10. dubna 2016

Jarní smoothie


Chtěla jsem původně napsat o trošku lákavější nadpis. Něco jako svěží, detoxikační, zelený jarní smoothie, co Vám nevysaje vápník. To všechno tenhle drsňák totiž splňuje. Ale je neděle večer a v jednoduchosti je prý krása. Takže jarní smoothie. 

Určitě jste si už všichni všimli, jak venku všechno pučí, raší a roste obrovskou rychlostí. Naše zahrada se proměňuje mílovými skoky a jsem si téměř jistá, že kdybych mohla u rostlin sedět celé dny, vyloženě bych je viděla růst před očima. V přírodě se nám tedy objevuje nepřeberné množství volně rostoucí zeleniny. Některá je známá a moderní, jako třeba medvědí česnek (který ale nemůžu na jičínsku zaboha objevit - poraďte!) a některá lehce opomíjená, zato však mnohem dostupnější. Zelené suroviny na dnešní smoothie jsem si natrhala na zahrádce a vy je tam při troše štěstí budete mít taky. 

Potřebujeme:

  • jedno velké jablko či několik malých (případně jakékoliv jiné ovoce) 
  • 10 listů pampelišky
  • 5 listů šťovíku
  • 3-4 výhonky kopřivy
  • 4 lístky jahodníku
  • 2 lžíce máku 
  • cca 500 ml vody


Jak na to:

Jednoduše. Všechny suroviny (kromě máku) umyjeme, jablkům vykrájíme jadřince a vše umixujeme dohladka. Pijeme a jsme překvapeni, jak dobře to chutná.


Co z toho budeme mít:


Jablka jsou pro nás v tomto podnebném pásmu přirozené (a stále ještě sezónní) ovoce. Jedno z lidových mouder říká, že jablko denně odhání doktora. Mají asi milion úžasných zdravotních účinků a kdo si chce o nich přečíst více, zkuste to třeba zde. Vyjmenovat všechny by vydalo na... no, přesně na článek tak dlouhý, jako je v odkazu.

Pampeliškové listy jsou výborné na trávení, na játra a tvorbu žluči (po dnešním výtečném vepřo-knedlo-zelo od tchýně ideální :)). Jsou celkem hořké, ale ve smoothie se to úplně ztratí, tudíž doporučené denní množství (cca 10 listů) do sebe dostanete, ani nebudete vědět jak. Pampeliška má opět hromadu a hromadu super účinků, obecně má pročišťující účinky a pomáhá játrům, slezině a ledvinám. 

Jahodníkové listy (musíte použít lesní jahody) pomáhají při nemocech cév, detoxikaci, pomáhají trávení a samozřejmě čistí krev. Sbírají se čerstvé, než rostlina začne kvést, tudíž nyní :)

Šťovík určitě všichni známe z dětství, kdy jsme se ksichtili při jeho kyselé chuti. Obsahuje velké množství vitaminu C a kromě klasické detoxikace se používá i pro své močopudné účinky (a obecně léčí močové ústrojí). Nicméně jeho konzumace je vhodná zkombinovat s potravinou, která obsahuje hodně vápníku a proto tu máme mák, který obsahuje několikanásobné množství vápníku, než mléčné výrobky. 

Jarní zeleninu použitou v tomto smoothie dovršuje kopřiva, která se používá také snad úplně na vše. Výčet jejich léčivých účinků by vydal snad na samotnou knihu a opět ve zdrojích najdete odkaz pro zjištění těchto informací :) Pokud vás trápí v podstatě cokoliv, kopřiva vám může pomoci, ať se jedná o problémy zdravotní či kosmetické. 

Takže to všechno zmixujte a na zdraví :)

H.

ZDROJE:
http://www.magazinzdravi.cz/jablko-20090121
http://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/137-pampeliska-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani
http://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/1037-stovik-kysely-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti






čtvrtek 24. března 2016

Špaldový mazanec se sušenými švestkami a goji


Miluju tradice. (Proto jsem taky na našich stránkách založila další sekci - Tradice.) Odjakživa mě baví stará česká lidová moudra, pořekadla (ty jsem kdysi sbírala), pranostiky, rituály a svátky. Mám ráda i ty zahraniční, a to vážně hodně, ale poslední dobou spíš tíhnu ke staročeským tradicím, k vesnici, chaloupkám, skromnému, poklidnému životu. A právě blížící se Velikonoce jsou ideálním časem pro takovéto vzpomenutí si.

Jednou z tradic českých velikonoc je pečení velikonočního mazance. Mazanec se peče na Velký pátek, aby byl ke snídani na Bílou sobotu. Na Velký pátek byste si mimochodem neměli prát oblečení (podle pověry byste ho prali v Kristově krvi) a hýbat se zemí, abyste nerušili její ochránce a bytosti.

Recepty na mazance se liší a většinou se používá bílá mouka. Vážně jsem nad ní v obchodě stála a chtěla si jí koupit, vím, že by těsto vyšlo vláčnější, jemnější a víc „mazancové“. Jenže když já mám doma tu špaldovou přímo od mlynáře, a tak jsem to riskla. Na to, že jsem dělala kynuté těsto teprve podruhé v životě… Také jsem nemohla sehnat mandle a rozinky a zapomněla jsem koupit rum. Jeden by to skoro vzdal… ale co, když už bude mazanec ze špaldové, proč bych nemohla nahradit mandle dýňovými semínky, rozinky sušenými švestkami a goji a rum domácí medovinou. Vyšlo to vážně dobře, takže klidně také experimentujte :)

Na dva bochánky jako jsou na fotce potřebujeme:

  • 500g špaldové mouky
  • 100g cukru
  • 200 ml mléka
  • 150g másla/hera (+ trochu na pomazání)
  • 3 žloutky + jedno vejce na pomazání 
  • kostičku droždí
  • dýňová semínka (hrst), ořechy (hrst)
  • sušené švestky (hrst)
  • goji (hrstička)
  • lžička citronové kůry
  • medovina
  • špetka soli
  • špetka muškátového oříšku
  • špetka anýzu

Jak na to:


Nejdřív si namočte do medoviny (či jiného alkoholu) sušené ovoce. Alespoň na půl hodinky.


Potom si zaděláme na kvásek. Mléko ohřejeme, aby bylo vlažné, ale aby nemělo více než 40° C. Rozdrobíme do něj kostičku droždí, přidáme lžíci cukru a dvě lžíce mouky. Zamícháme a postavíme do tepla.


Počkáme, až kvásek vzejde. Trvá to cca 20 min. 


Smícháme si sypké suroviny - mouku, cukr, muškátový oříšek, sůl, citronovou kůru a anýz. 


Přidáme ořechy a semínka (necháme si hrstičku dýňových semínek na posypání mazance), vykynutý kvásek, 3 žloutky a ovoce namočené v alkoholu.


Propracujeme do vláčného těsta, posypeme moukou a dáme kynout na teplé místo. Ideálně ke kamnům, asi na dvě hodinky. 


V průběhu kynutí těsto tak dvakrát až třikrát znovu prohněteme, aby se do něj dostalo více vzduchu. 


Z vykynutého těsta uděláme dva bochánky, které dáme na plech vyložený pečícím papírem.


Znovu necháme vykynout, cca 20 min. 


Rozšhleháme v misce jedno vajíčko a bochánky jím štědře potřeme. Posypeme dýňovým semínkem.


Rozpálíme troubu na 250°C a 5-10 min pečeme mazance na tuto vysokou teplotu. To vytvoří klasický tmavý povrch mazance a uzavře póry těsta. Dále dopékáme cca 30 min na teplotu kolem 150°C. Mazanec je upečený, když do něj zabodnete špejli a vyndáte ji čistou.


Pokud se bojíte, že si mazanec spálíte, či se zdá, že se příliš rychle peče, můžete ho přikrýt alobalem.


Upečený mazanec vyndáme z trouby a hned ho potřeme rozpuštěným máslem či herou. Necháme vychladnout. 




Mazanec nakrájíme a podáváme ke snídani na Bílou sobotu (můžeme si ho upéct den dopředu). Je tradičním pokrmem Velikonoc, peče se už od 15. století a na jeho vrcholku má být ještě proříznutý kříž. Chutná však stejně i bez něj a já ho už celý Svatý týden snídám a užívám si Velikonoce o chvíli dříve :) Jinak bych ho také nestihla upéct dopředu a napsat recept pro vás :)

H.

ZDROJE:
http://www.apetitonline.cz/recepty/6214-klasicky-mazanec.html





pondělí 21. března 2016

Domácí čokoládové sušenky s lískovými ořechy


Už zase nějakou dobu peču domácí sušenky, které se těší velké oblibě u všech strávníků, a to včetně pana kováře, který sladké nerad. Teplé, voňavé, právě z trouby vytažené čokoládové sušenky se sklenicí poctivého mléka přímo od krav zaženou nejeden splín a přesvědčí zaryté milovníky i odpůrce všeho sladkého. Vydržely by čerstvé i týden – kdyby ovšem tak dlouho zůstaly nesnědené. Což se u nás nestává.

Je možné si namíchat různé varianty – kokosové s brusinkami, kakaové s borůvkami, nebo hříšné čokoládové. S různými příchutěmi si můžete pohrát a vymyslet si spoustu vlastních kombinací. Obvykle peču kokosové a kakaové, ale protože naposledy byl kolega v práci velmi zklamaný, že borůvky nejsou čokoláda, udělám mu radost a upeču vynikající čokoládové s lískovými ořechy.

Potřebujeme: 

  • 100g změklého másla
  • 100g moučkového cukru
  • 1 lžíce medu
  • 1 vejce
  • 200g (špaldové) mouky
  • 2-3 lžíce kakaa
  • 1 lžička jedlé sody
  • špetka soli
  • 2 hrsti lískových ořechů
  • cca 50g hořké čokolády



Jak na to:


Vezmeme 100g změklého másla a 100g moučkového cukru a pořádně promícháme. Ideálně do stavu, kdy je směs našlehanou žlutobílou pěnou. Já mám máslo napůl povolené na kamnech, protože jsem si ho nenechala předem změknout do pokojové teploty - ale pokud můžete, nedělejte to, jako já. Směs se pak více lepí s rozteklým máslem.


Do hladké žlutobílé směsi (která je mimochodem děsně dobrá) přidáme jedno vejce a lžíci medu. Zase rozšleháme. A zkuste ochutnat, je to vážně paráda...


Připravíme si sypkou směs na těsto - 200g mouky, lžičku jedlé sody a 2-3 lžíce kakaa. Pořádně spolu promícháme.



Lískové ořechy a čokoládu nasekáme na menší kousky.


A celé smícháme. Tedy vaječnou směs s cukrem a máslem smícháme s lískovými ořechy, čokoládou a sypkou směsí z mouky, kakaa a sody. 


Z těsta vytvoříme dva válečky a dáme do mrazáku na 1 hodinu. Je to důležité, protože když necháte těsto trošku zmrznout, nebude se lepit a dokážete dokonce překrojit kousky čokolády i lískových ořechů. 


Z válečků ukrajujeme asi 2 cm silné plátky, které rozmístíme na plech pokrytý pečícím papírem tak, aby kolem jednotlivých kousků byl dostatečný prostor. Pečeme cca 20-25 min na 160°C. Respektujte zkušenosti své trouby a raději ke konci kontrolujte, jestli se nepálí. 


Sušenky nechejte chvilku vychladnout a podávejte, ideálně se sklenicí vychlazeného mléka :) 


H. + B.

PS: Jsou výborné jako svačinka do práce, či dezert po obědě. Nelepí se a jsou skladné, vydrží až týden :)