čtvrtek 13. října 2016

Nejvychytanější krém na světě


Nadpis nelže. Teda - já tomu obecně moc nedám, nějaké té péči o pleť a malování, fakt nesedím hodiny u zrcadla a i to málo, co dělám, mě občas dost obtěžuje. Tuhle jsem si pročítala jeden svůj oblíbený blog, kde autorka denně použije 34 produktů a nemůže se vzdát ani jednoho. Mě stačí všehovšudy 6 věcí, včetně pasty na zuby, očních linek a šamponu. Ale určitě tam patří tenhle krém! Protože ten je dokonalý asi tak ve všech ohledech krémovitosti a všeho, co od krému chcete. 

Deset důvodů proč ho zbožňuju: 


  1. je absolutně přírodní a bio
  2. božskou strukturu a skvěle se nanáší
  3. vydrží vám celé věky 
  4. kůže si po něm vyloženě lebedí a pomlaskává
  5. má celkem vysoký SPF (díky malinovému oleji)
  6. hojí jizvy a nedokonalosti pleti (díky vzácnému tamanu oleji z Tichomoří)
  7. hodí se na ráno, na večer, na léto, na zimu... je prostě univerzální
  8. jeho univerzálnost spočívá i ve věkovém rozložení - hodí se prostě všem. Mladším, starším, těm, co mají pupínky i majitelům vrásek.
  9. je úúúúplně jednoduché si ho vyrobit
  10. poměr ceny a kvality je neuvěřitelný - podobné, takhle nadupané krémy stojí x tisíc, tenhle vám udělá stejnou a lepší službu kolem stovky (samozřejmě rozpočítané na poměr surovin + záleží na velikosti kelímku, ale plus mínus)

Co v něm všechno je (a co tedy potřebujeme pro výrobu): 



bambucké máslo
konopný olej
malinový olej
tamanu olej
levandulový esenciální olej
tea tree esenciální olej
(vitamin E)

A co všechny tyhle složky dělají?


Bambucké máslo má výrazné hydratační vlastnosti. Samo o sobě je relativně těžké, ale vzhledem k tomu, že v tomto receptu jsme ho vyšlehali s dalšími oleji, vznikne naprosto skvělá konzistence. V Africe, kde je doma, se používá na ochranu proti slunci (SPF cca 4), na léčení ekzémů, kožních poranění a také je výborné díky vysokému obsahu vitamínu E (zpomaluje stárnutí).

Konopný olej je zapsaný v obecném povědomí jako pomocník proti problémech s kůží. Paradoxně pomáhá na příliš suchou i příliš mastnou pokožku, léčí lupénku, akné, snadno se vstřebává a působí protizánětlivě a antibakteriálně. Urychluje hojení a můžete ho namazat i na popáleniny.

Malinový olej je také velmi hydratační, vyživující a obsahuje spoustu skvělých látek včetně vysoké koncentrace vitaminu E a A. Jednou z jeho největších předností je však vysoký SPF, který dosahuje až k 50. Přidáním do našeho krému dosáhneme i celkem vysoké ochrany proti slunci.

Tamanu olej je hodně těžký, tmavě zelený olej se specifickým, zemitým aroma, který pochází až z Tichomoří. Vyniká v léčení jizev a poranění kůže a dokonce se používá i proti plísním a na namožené svaly.

Levandulový esenciální olej je asi tím nejvděčnějším esenciálním olejíčkem. Samozřejmě má božskou vůni a hodí se úplně na všechno a na každý typ pleti. Má antiseptické, antibakteriální a hojivé vlastnosti a brání tvorbě jizev.

Tea tree esenciální olej vykazuje dezinfekční účinky, pomáhá léčit poranění na pokožce a působí antibakteriálně a antimykoticky.


No a když tedy všechny tyhle složky zkombinujeme, vznikne nám vážně hodně hodnotný krém - a to prosím bez jakýchkoliv "plnidel" a "ztužovadel". Většina průmyslově vyráběných krémů je z ropy a jako marketingový tah vám napíšou na obal "s přírodním bambuckým máslem" či podobnou oblbovačku. No a proč si pořizovat něco "s", když si to můžu doma vyrobit přímo z té zázračné suroviny a neplatím za marketing a krásné obaly.


Jak na to:


Jak jsem už říkala - jednoduše. Musíte si jen správně odměřit suroviny. Poměr je dle objemu 5:2 (5 dílů bambuckého másla a dva díly olejů). Já jsem jako odměrku použila jeden z kelímků, ve kterém krém uchovávám. Zvážila jsem si ho před tím, než jsem do něj napatlala po okraj bambucké máslo, ještě jednou zvážila poté a jednoduchou matematikou si spočítala, kolik g bambuckého másla by bylo 5 dávek. 

S oleji jsem to už nedělala, tam jsem si je klasicky odlila. Použila jsem cca 1 celý kelímek konopného oleje a 1 kelímek směsi konopného, tamanu a malinového oleje (cca na třetiny). 

Do směsi jsem přikápla cca 20 kapek levandule a 15 kapek tea tree.


Pak jsem si vzala skleněnou misku a šlehač a prostě několik minut šlehala, dokud se nedostavila tahle krémovitá krásná textura. 


Následně jsem směs prostě naplnila do kelímků :) Směsi je díky všlehanému vzduchu o trošku více, než byste čekali tudíž počítejte s tím a připravte si raději více kelímků. 




A to je vše :) 

Pak už si jen užívejte svého doma vyrobeného zázraku :) 

Důležité upozornění: krém je nutné používat na navlhčenou pokožku! Buď si prostě opláchněte obličej a moc si ho nesušte a nebo si na obličej nastříkejte nějakou tu květinovou vodu.

Na krém, který mě inspiroval k tomuhle jsem narazila na svém oblíbeném blogu Kiss a bee, uvádím ho také ve zdrojích. Autorce vděčím zejména za poměry a postup výroby, suroviny jsem si upravila podle svých preferencí a účinků, co od krému chci. Nicméně nejedná se o můj recept, inspirovala jsem se jinde.

Účinky jednotlivých složek jsem hledala  na internetu a výsledky těch, co jsem použila, jsou také ve zdrojích.

H.

ZDROJE INFORMACÍ:
http://kissabee.blogspot.cz/2015/09/diy-vercin-krem-mulondon-dupe-ft.html
https://www.celostnimedicina.cz/bambucke-maslo-poklad-cerneho-kontinentu-jako-zaklad-prirodni-kosmetiky.htm
https://www.lekarna.cz/clanek/konopny-olej-jeho-uzivani-a-ucinky/
http://www.zaricizdravi.cz/clanky/konopny-olej-na-pokozku.html
http://eshop.ekokoza.cz/cs/malinovy-olej.html?search_query=malinovy+olej&results=3
http://pureway.cz/e-shop/malinovy-olej/
http://eshop.nobilis.cz/aromaterapie-1/rostlinne-oleje-kosmeticke/tamanu-olej.html
https://www.bioaromakosmetika.cz/magazin/esencialni-oleje/esenciani-olej-levandule-ucinky-a-vyuziti
https://www.celostnimedicina.cz/tea-tree-oil-zazrak-z-prirody.htm









neděle 2. října 2016

Pirohy plněné mletým masem a pikantní fazolový kotlík



Podzim ve mě vzbuzuje "anglické" pocity. Když se po loukách povalují mlhy, stromy spouští své barevné listy k zemi a po strništích pořádně fouká, vzpomínám u kamen na dětství a knížky Enid Blyton. Knihy o dobrodružství mě bavily odjakživa - a taky jsem vždycky milovala dobré jídlo. Správná pětka a Tajná sedma mají oboje. 


Mezi řešením složitých detektivních případů se na vřesovištích u moře ládují masovými koláči, fazolovými omáčkami, vejci, švestkovým koláčem, spoustou šunky a paštik a zapíjí to slavným zázvorovým pivem. Jednomu se u čtení vážně sbíhají sliny... a tak jsem po dlouhých letech zkusila recept, který mě vždycky přitahoval nejvíc - pirohy plněné mletým masem. K tomu jsem se v Apetitu inspirovala pikantními fazolemi a mňamka byla na světě. 




Na masové pirohy potřebujeme:



  • jeden balíček mletého masa
  • cca dvě balení listového těsta
  • dvě až tři vejce
  • pálivou salsu
  • čerstvý tymián a oregáno 
  • sůl, pepř a kmín




Jak na to:


Smícháme jedno vejce, balíček mletého masa, dvě až tři lžíce pálivé salsy, sůl, pepř, čerstvý tymián a oregáno


Uděláme si z něj směs a tu si pak můžeme rozdělit na menší kuličky. 


Listové těsto je balené po více kusech, většinou dvou až třech. Každý kus vyválíme tak, abychom z něj vytvořili tři přibližně takto velké placky. Respektive jednu velkou, kterou rozkrojíme na tři díly :)


Do každého obdélníčku dáme trochu směsi (podle předpokládaných kusů listového těsta si to můžete rozpočítat a rozvážit).


Těsto přeložíme napůl.


Prstama pořádně utěsníme okraje a zbytek odřízneme.


Klademe na plech s pečícím papírem.


Nakonec potřeme každý kousek rozšlehaným vejcem a posypeme kmínem. Maličko propícháme vidličkou a dáme péct cca na půl hodinky na 160°C, prostě tak, aby byly zlatavé a zároveň upečené :) To záleží i na velikosti piroh, na tom, kolik masové směsi do jednotlivých pirohů dáte. 



Na pikantní fazole potřebujeme: 

  • pikantní salsu (zbytek :))
  • oregáno
  • červené fazole v chilli omáčce
  • bílé fazole v tomatové omáčce
  • tymián
  • (rajčata, ale nemusí být)

Jak na to:

Tahle část je vážně jednoduchá: všechno smíchejte, přiveďte k varu, vařte asi 5 min a je hotovo :)


Jídlo to je jednoduché, celkem rychlé, nenáročné na suroviny i na přípravu. Na druhou stranu je hodně efektní a pokud máte doma milovníky masa jako já, budou vám chodit na pirohy stejně, jako ostatní chodí třeba na ten švestkový koláč.

Dětem tohle jídlo zabalte spolu s plechovkami zázvorového piva (je nealko :)) do piknikového košíku, přihoďte knihy Enid Blyton a čekejte, zda se i v dnešní době chytnou. 


H.












pátek 2. září 2016

Klasické kynuté těsto mojí babičky


Poslední roky mám ráda dlouhodobé projekty. Věci, které člověk začne dělat a tak nějak pokračuje dál a dál, i když se zdá, že to drhne, i když má občas pocit, že to nemá moc smysl, i když v tom zůstane nakonec sám. Jako třeba tenhle projekt - Hanibar. Existuje už něco přes rok a začal úplně jinak, s jinou vizí a jiným záměrem. Mělo se jednat o sdílení receptů, o obohacování jedné či druhé kuchyně, o spolupráci. Nakonec se z toho vlastně stala moje kuchařka, kde si uchovávám recepty, které budu vařit v budoucnu a chci je mít při sobě kdekoliv, kde je internet (což je v dnešní době skoro kdekoliv :)) Věci se mění, ale mám tak nějak zálibu pokračovat v tom, co jsem začala.

Čímž chci říct, že i když jsem poslední recept přidala před dvěma měsíci - nekončím.
A když další recept přidám zase za dva měsíce - nekončím.
Dokonce neskončím ani kdyby ty prodlevy byly mnohem delší.

Protože jsem Hanibar chtěla. Chci. 

A budou doby, kdy sem dám taky dva recepty týdně, třeba proto, že jsem se naučila dělat boží domácí karamel a chci si sem konečně napsat recept na chilli con carne.

A taky se stane, že sem nedám nic celé prázdniny, protože máme spoustu projektů na domečku, protože výlety, dovolená, protože trávím čas s rodinou, protože po večerech maluju se sestřenkou a učím se chodit po strništi bosa a protože vařím s babičkou. Nasávám recepty, inspiraci, pohodu, vesnický život, tradice. A to pak následně vařím.

Jeden takový recept z prázdnin sem přidám hned. Mohlo by se to tak jmenovat "jak nás babička učila plést domácí housky". Nebo "jak přinutit sestřenici otročit na plantážích borůvek". Popřípadě "kynuté těsto - po tisíci nezdarech konečně vítězství". Ale nazvu to klasicky a to kynuté, multifunkční těsto mé babičky, která je pro mě studnicí staročeské kuchyně a pohody domova. 


S tímhle těstem můžete dělat hromadu věcí: péct koláče s drobenkou, péct housky a rohlíky naslano. Dál se používá na štrůdly a záviny, na langoše, někdo ho používá i na pizzu. Dají se z něj udělat kynuté ovocné knedlíky, můžete z něj vyrobit obligádní buchty, moravské koláče, když ho uděláte řidší, dostanete božské lívance! Upečete z něj vánočku i velikonoční mazanec. Vytvoříte briošky, koblihy i šneky se skořicí. S trochou cviku zvládnete i donuty a dokonce trdelník!

Potřebujeme 7 ingrediencí: mouku, cukr, tuk, mléko, kvasnice, sůl, vejce.


Babička si je vždycky přeříká a počítá je na prstech.


Dohromady je to:

  • 450 g mouky
  • 4 lžíce cukru
  • půlka čajové lžičky soli
  • 1 kostička droždí
  • 300 ml mléka
  • 50 g másla / Hery
  • vejce




Jak na to:


Ohřejte 300 ml mléka - teplotní stupeň - aby bylo teplé a ne horké. Přidejte 1 lžíci cukru a rozdrobte kvasnice. Promíchejte a počkejte 5 minut.


Rozpustťe si 50 g másla / Hery.


Směs s kvasnicemi po těch 5 min vypadá asi takto:


Ve větší míse smíchejte 220 g mouky, 3 lžíce cukru a půl lžičky soli. 


Do promíchané sypké směsi přímíchejte kvasnice.


Přidejte rozpuštěný tuk a vejce a promíchejte.


Tady přidávejte tolik mouky, aby z těsta byl málo lepivý bochánek. Cca 230 g mouky.


Přikryjte utěrkou a nechte vykynout cca hodinu.


Po hodině bude těsto vypadat asi takto:


A teď nastává ten moment, kdy je možné z těsta vytvořit asi milion různých pokrmů, slaných i sladkých, Pro malou ukázku si přečtěte úvod...

Já jsem se rozhodla pro klasický ovocný koláč a domácí houstičky. Koláč jsem upekla s letními bobulovinami - borůvkami, třešněmi a muchovníkem, neboli indickou borůvkou.

Vyválela jsem těsto na plech, cca 3mm silné.


Poskládala jsem na něj dostatek ovoce.


Které jsem podrobila drobenkou (200g mouky, 150 g cukru, 50g másla - hníst, dokud nevznikne drobenka)


Pak jsem ho dala péct, než zezlátly okraje.


Byl prostě vynikající!
I když můj favorit je určitě borůvkový. 
Nebo tvarohový s meruňkami.


A ze zbytku těsta jsem upletla housky, stejně, jako se holkám pletou copy. Houstičky jsem potřela rozšlehaným vajíčkem, posypala mákem, kmínem a solí.


S tímhle těstem můžete dělat strašnou spoustu věcí a vážně hodně české kuchyně z jeho základu vychází. Mě nikdy kynuté těsto moc nešlo. Vždycky mi splasklo a nepovedlo se mi, ale tohle, tohle se mi povedlo pokaždé. A to i když jsem půlku mouky nahradila špaldovkou. 

Nemůžu se dočkat, až si na podzim nebo v zimě upeču v kamnech pravé, domácí povidlové, makové a tvarohové buchty. A kovářovi ke snídani křupavé a jemné houstičky. 

Upečte si je se mnou :)

H.






středa 6. července 2016

Borůvková povidla Křemílka a Vochomůrky




Borůvky patří mezi moje nejoblíbenější ovoce a zásadně si je nikdy nekupuju. K jejich konzumaci prostě patří pobyt v lese, vůně borovic a fialové ruce. Při sbírání tohoto maličkého ovoce nastává zvláštní čas na sdílení a povídání si, prostor téměř magický. Potvrzeno několikaletou zkušeností. 

Vždycky se mi hrozně moc líbila pohádka o Křemílkovi a Vochomůrkovi - jak vařili borůvková povidla. A tak jsem si je rozhodla vytvořit. Už vidím ty nadýchané lívance, jak plavou v moři zakysané smetany a jsou polité domácími borůvkovými povidly. Na to prostě nic nemá. Hned zítra si je uděláme ke snídani.


Potřebujete:


  •  1 kg borůvek
  • 500 g cukru
  • (citron či lžička kyseliny citronové podle chuti)

Jak na to:

Nasbírejte kilo borůvek. 


Kilo borůvek promíchejte s půl kilem cukru a nechte přes noc odstát. Borůvky uvolní dostatek šťávy a nebudete muset přidávat žádnou vodu.  


Nevím, jestli je vidět ten rozdíl, ale takhle vypadají borůvky ráno:


Směs přiveďte k varu a vařte asi tak půl hodiny na mírném plameni. Je to trošku frustrující, protože borůvky pouští celkem dost vody a tak se zdá, že čím dále se vaří, tím jsou řidší. 


Asi tak po půl hodince varu na mírném plameni (až směs zhoustne) odstavte hrnec z plotny a začněte  plnit sterilované sklenice. 


Naplněné sklenice zavíčkujte a otočte dnem vzhůru, alespoň na 20 minut.


Zbytek marmelády si dejte jen tak, na lžičku. Ideálně na chalupě, pod ořešákem a se sestřenicí :)


A pak už jen jezte, jezte, jezte a užívejte.

Jo a rada na závěr: určitě nejezte tuhle marmeládu, pokud v dohledné době pár hodin vyrážíte mezi lidi - budete mít vážně hodně modrou pusu a hlavně zuby :)

H.

neděle 26. června 2016

Pravé podkrkonošské kyselo


U nás na chalupě v Krkonoších všude voněl pendrek a anýz. Dnes už vím, že důvodem byla čechřice vonná, rostoucí všude kolem pramenu pod modřínem. Tam jsme si každé ráno a večer čistili zuby, v košilích od babičky, na které jsme si vyšili každý svůj monogram. I brácha. I čtyři bratranci. 

V malé vesničce, kde stále ještě žili původní obyvatelé Krkonoš, jsme se brouzdali vysokou trávou, sbírali lesní jahody vedle koberců mateřídoušky, chodili na houby (které babička nikdy neviděla, ani když jsme je před ní schválně nastražili) a trávili jsme tak v podstatě každé prázdniny. Když babička vařila, chodili jsme k nedalekému potoku, kde rostly křemenáče. Občas měly klobouk jak naše malé hlavy a my jsme se v potoku vždycky ráchali a stavěli hráze, dokud nás nezačalo zábst. To jsme se pak vraceli do naší červené roubenky se zvoničkou, kde na starých kamnech babička kouzlila dobroty, jako třeba borůvkové knedlíky nebo pravé, poctivé podkrkonošské kyselo, na které vám dám recept. 

Budu se asi opakovat: receptů na kyselo je mnoho. Vyzkoušela jsem hodně variant téhle polévky a žádná jiná se ani nepřiblížila téhle verzi od babičky. Nevím, kde babička dostala recept. Možná, že od Milušky, staré paní, která žila v chaloupce přes údolí a my jsme si k ní chodili kupovat vajíčka a brambory. Což ve spojení s cibulí, žitným kváskem a lesními houby jsou v podstatě všechny ingredience na kyselo. 


Potřebujeme (na cca 3 litry):



  • 7-8 větších brambor
  • 5 vajec
  • 300 ml žitného kvásku
  • houby (cca jako na fotce, nebo 2 hrsti sušených)
  • 2 cibule
  • sůl
  • kmín
  • máslo/sádlo/olej na smažení cibulky



Jak na to:

 Oloupeme a nakrájíme brambory na menší kousky. Houby očistíme a pokrájíme.


Do hrnce nalijeme cca 3 litry vody, přidáme nakrájené brambory, houby a cca 2 čajové lžičky soli a 1 lžičku kmínu. Vaříme, dokud nejsou brambory hotové.


TOHLE ROZHODNĚ NEDĚLÁME!!! Udělá to nechutné cucky. Fakt...


Místo toho si odebereme cca 300 ml horké vody z vývaru a přidáme ho ke kvásku, za stálého šlehání metličkou. Tímhle drátěným, prostě. Tuhle směs můžeme bez obav nalít do hrnce s brambory a houbami, jen stále mícháme, dokud nemáme pocit, že je to už v pohodě. Což je tak asi minuta, podle toho, jak moc jste nervák. Necháme krátce přejít varem a vypneme. 


Cibuli nakrájíme na jemno a na másle/sádle/oleji osmažíme dozlatova. 


Přidáme pět vajec, opět nějaký ten kmín a sůl, podle chuti. Uděláme něco, jako míchaná vajíčka. 


A pak to prostě smícháme dohromady a dochutíme - většinou solí. 


Upozorňuju, že kyselo je nejlepší druhý den. Vlastně klidně i třetí. Můžete ho jíst hned, určitě, ale mnohem větší grády má odleželé. Ideálně si ho udělejte v Krkonoších, sedněte si na zápraží chalupy a dívejte se do údolí. A pozdravujte ode mě Krakonoše, ten ho taky rád.

H.