Poslední roky mám ráda dlouhodobé projekty. Věci, které člověk začne dělat a tak nějak pokračuje dál a dál, i když se zdá, že to drhne, i když má občas pocit, že to nemá moc smysl, i když v tom zůstane nakonec sám. Jako třeba tenhle projekt - Hanibar. Existuje už něco přes rok a začal úplně jinak, s jinou vizí a jiným záměrem. Mělo se jednat o sdílení receptů, o obohacování jedné či druhé kuchyně, o spolupráci. Nakonec se z toho vlastně stala moje kuchařka, kde si uchovávám recepty, které budu vařit v budoucnu a chci je mít při sobě kdekoliv, kde je internet (což je v dnešní době skoro kdekoliv :)) Věci se mění, ale mám tak nějak zálibu pokračovat v tom, co jsem začala.
Čímž chci říct, že i když jsem poslední recept přidala před dvěma měsíci - nekončím.
A když další recept přidám zase za dva měsíce - nekončím.
Dokonce neskončím ani kdyby ty prodlevy byly mnohem delší.
Protože jsem Hanibar chtěla. Chci.
A budou doby, kdy sem dám taky dva recepty týdně, třeba proto, že jsem se naučila dělat boží domácí karamel a chci si sem konečně napsat recept na chilli con carne.
A taky se stane, že sem nedám nic celé prázdniny, protože máme spoustu projektů na domečku, protože výlety, dovolená, protože trávím čas s rodinou, protože po večerech maluju se sestřenkou a učím se chodit po strništi bosa a protože vařím s babičkou. Nasávám recepty, inspiraci, pohodu, vesnický život, tradice. A to pak následně vařím.
Jeden takový recept z prázdnin sem přidám hned. Mohlo by se to tak jmenovat "jak nás babička učila plést domácí housky". Nebo "jak přinutit sestřenici otročit na plantážích borůvek". Popřípadě "kynuté těsto - po tisíci nezdarech konečně vítězství". Ale nazvu to klasicky a to kynuté, multifunkční těsto mé babičky, která je pro mě studnicí staročeské kuchyně a pohody domova.
S tímhle těstem můžete dělat hromadu věcí: péct koláče s drobenkou, péct housky a rohlíky naslano. Dál se používá na štrůdly a záviny, na langoše, někdo ho používá i na pizzu. Dají se z něj udělat kynuté ovocné knedlíky, můžete z něj vyrobit obligádní buchty, moravské koláče, když ho uděláte řidší, dostanete božské lívance! Upečete z něj vánočku i velikonoční mazanec. Vytvoříte briošky, koblihy i šneky se skořicí. S trochou cviku zvládnete i donuty a dokonce trdelník!
Potřebujeme 7 ingrediencí: mouku, cukr, tuk, mléko, kvasnice, sůl, vejce.
Dohromady je to:
- 450 g mouky
- 4 lžíce cukru
- půlka čajové lžičky soli
- 1 kostička droždí
- 300 ml mléka
- 50 g másla / Hery
- vejce
Jak na to:
Ohřejte 300 ml mléka - teplotní stupeň - aby bylo teplé a ne horké. Přidejte 1 lžíci cukru a rozdrobte kvasnice. Promíchejte a počkejte 5 minut.
Rozpustťe si 50 g másla / Hery.
Směs s kvasnicemi po těch 5 min vypadá asi takto:
Ve větší míse smíchejte 220 g mouky, 3 lžíce cukru a půl lžičky soli.
Do promíchané sypké směsi přímíchejte kvasnice.
Přidejte rozpuštěný tuk a vejce a promíchejte.
Tady přidávejte tolik mouky, aby z těsta byl málo lepivý bochánek. Cca 230 g mouky.
Přikryjte utěrkou a nechte vykynout cca hodinu.
Po hodině bude těsto vypadat asi takto:
A teď nastává ten moment, kdy je možné z těsta vytvořit asi milion různých pokrmů, slaných i sladkých, Pro malou ukázku si přečtěte úvod...
Já jsem se rozhodla pro klasický ovocný koláč a domácí houstičky. Koláč jsem upekla s letními bobulovinami - borůvkami, třešněmi a muchovníkem, neboli indickou borůvkou.
Vyválela jsem těsto na plech, cca 3mm silné.
Poskládala jsem na něj dostatek ovoce.
Které jsem podrobila drobenkou (200g mouky, 150 g cukru, 50g másla - hníst, dokud nevznikne drobenka)
Pak jsem ho dala péct, než zezlátly okraje.
Byl prostě vynikající!
I když můj favorit je určitě borůvkový.
Nebo tvarohový s meruňkami.
A ze zbytku těsta jsem upletla housky, stejně, jako se holkám pletou copy. Houstičky jsem potřela rozšlehaným vajíčkem, posypala mákem, kmínem a solí.
S tímhle těstem můžete dělat strašnou spoustu věcí a vážně hodně české kuchyně z jeho základu vychází. Mě nikdy kynuté těsto moc nešlo. Vždycky mi splasklo a nepovedlo se mi, ale tohle, tohle se mi povedlo pokaždé. A to i když jsem půlku mouky nahradila špaldovkou.
Nemůžu se dočkat, až si na podzim nebo v zimě upeču v kamnech pravé, domácí povidlové, makové a tvarohové buchty. A kovářovi ke snídani křupavé a jemné houstičky.
Upečte si je se mnou :)
♥ H.
Žádné komentáře:
Okomentovat