středa 6. ledna 2016

Galette des rois - Tříkrálový francouzský mandlový koláč



Tenhle koláč není vůbec zdravý. Nepotěšíte s ním ani svou linii, dokonce se na vás ručička váhy spíš naštve a nakloní se doprava, pokud ji řešíte. Ale pokud bych musela někdy vstoupit do svazku manželského s pečivem, byl by to určitě tenhle král všech dortů. Představte si jemnou, marcipánovou náplň lehkou jako pírko, kterou ochraňuje křehké dokřupava vypečené listové těsto. Každé kousnutí je jako malý trip do nebe. Chvíli se vozíte na obláčku úžasnosti z duhy a pak si kousnete znova. A znova. A znova.

Ano, miluju tříkrálový koláč silou tisíců sluncí. Kromě té neopakovatelně úchvatné chuti má pro mě také hodnotu emocionální - na den přesně před pěti lety jsem dorazila do městečka Orléans, kde jsem dalších pět měsíců studovala francouzštinu. Spoustu času jsem tehdy trávila touláním po zákoutích a zapomenutých uličkách Orléansu, sezením v liduprázdných, studených gotických kostelech, kde tančily světla vitráží, v uších sluchátka s Dresden Dolls a Amandou Palmer a s pusou plnou tříkrálového koláče. To byla moje Francie. Taky než jsem tam jela, začínala ručička mé váhy ještě na číslici 5. Naposledy v životě, nutno podotknout. Muhaha.




Ale zpátky ke koláči. Ještě než se pustíme do pečení, chci vám ho představit ještě blíže. Protože tradice, že jo. Takže ve stručnosti… Tříkrálový francouzský koláč, neboli Galette des rois se peče u příležitosti oslav Tří králů už po staletí.  V každém koláči je zapečen penízek/figurka (takže jezte opatrně) a kdo ho najde, stává se na celý den králem či královnou. Na hlavu si nasadí papírovou korunu a všichni ho musí poslouchat. A nebo naopak někoho panovníkem zvolí, když je hodný a není autokrat. Pokud máte v rodině malé dítě, vleze si pod stůl a pokaždé, když připravíte porci koláče, určí, kdo ji dostane. Tak máte zaručeno, že nedojde k žádnému nadržování či ovlivňování, komu se mince dostane. Ale ten, kdo ji najde, zase takové štěstí nemá. Příští rok musí koupit či upéct tříkrálový koláč a navíc uspořádat oslavu Škaredé středy. Jóó prostě rovnováha... Ale dost bylo řečí, jdeme péct!


Na jeden koláč potřebujete:

  • 150 g mletých mandlí
  • 120 g cukru
  • 125 g másla (pokojové teploty)
  • 3 vejce (+ 1 žloutek na potření)
  • Mandlovou esenci
  • Jedno balení listového těsto
Jak na to:

V míse si smícháme tři žloutky, cukr, máslo, mleté mandle a lžičku mandlové esence. 

                                           

Rozšleháme šlehačem.

                                           

Uděláme sníh ze tří bílků

                                           

Směs promícháme

                                           

Vyválíme listové těsto a vložíme ho do formy na koláč, přebytečné okraje odřízněte. Pokud máte silikonovou, nemusíte ji vymazávat. 

                                           

Když máme formu vyloženou listovým těstem, nalijeme do ní náplň. Přichází důležitá část umístění penízku. Doporučuju dát ho k okrajům, snižujete tak pravděpodobnost, že na něj narazíte při krájení. 


Na koláč potom přidejte druhou placku listového těsta, okrojte a potřete rozšlehaným žloutkem. Vidličkou udělejte do koláče dírky, mohou být i v obrazcích a mít dekorační účel.


Pečte 30 min na 200°C.


A pak už si jen pochutnávejte...


H.

ZDROJE:
http://www.apetitonline.cz/recepty/880-trikralovy-kolac.html
http://neviditelnypes.lidovky.cz/mlsotnik-galette-des-rois-trikralovy-kolac-fef-/p_zviretnik.aspx?c=A090430_184830_p_zviretnik_dru
http://www.france.cz/Trikralovy-kolac-prava-francouzska-tradice
,https://fr.wikipedia.org/wiki/Galette_des_Rois




čtvrtek 17. prosince 2015

Špaldovo-žitný chléb na takové to domácí pečení



V rámci moderních dietologických přístupů je nám vléváno do hlavy, že chléb je špatný. Tloustne se po něm, lepí střeva...  Ano - ten, který si koupíte v supermarketu vážně nebude žádné žůžo labůžo, chuťově ani účinky na zdraví. Ale pravý, domácí, kváskový chléb, z kvalitní bio celozrnné mouky, s kořením, semínky a ořechy - ten je přímo superpotravinou. 

Jsem zvyklá se hodně dívat na kraj, kde žiju. Na podnebný pás a na to, co tu roste. Čím se živili naši předkové, které plodiny zde mají domov. Nemyslím si, že je zdravou stravou dát si momentálně pomeranč, ananas či banán, když mi za okny padají sněhové vločky a v kamnech praská hořící dřevo. To, co mi přijde ale geniální je dát si chléb ze špaldové a žitné mouky, kterou mi namlel čerstvě pan mlynář v rodinném mlýně, se semínky ze slunečnice, lněným semínkem a ořechy, které nám spadaly na zahradu. A třeba to ozvláštnit sušenými domácími rajčaty. Prostě jíst lokálně, v kontextu s přírodou a její fází. Protože tenhle chleba, který si peču, u něj opravdu stačí namazat si na něj máslo či přikousnout k polévce. A jako plnohodnotné jídlo postačí vlastně i samotný. 

Proč si péct a jíst tento chleba?

Svatá Hildegarda kdysi řekla, že pokud by nemocný měl jíst jen jedinou potravinu, která by ho vyléčila, byla by to právě špalda. Špalda je starý nešlechtěný druh pšenice, který je natolik odolný okolním vlivům, že nereaguje v podstatě ani na chemikálie, co se běžně stříkají na plodiny. A protože to nepřináší výsledky, tak ho prostě nikdo chemicky neobtěžuje. Což je vážně výhoda. Plus má oříškovou chuť, obsahuje spoustu bílkovin, minerálů, vlákniny, působí příznivě na imunitní systém a dokonce jí někteří lidé přisuzují protirakovinné účinky. To je celkem slušný výčet v porovnání s obyčejnou bílou moukou.

Žito je také zajímavou plodinou, obsahující spoustu super látek - minerály, vlákninu, bílkoviny... Žitná mouka má příznivě působit na činnost střev a mít protirakovinné účinky. Já osobně za největší přednost žita považuji žitný kvásek. To je ten zázrak, co vyrobí chlebovou chuť, vůni, strukturu a zajistí spoustu příznivých zdravotních účinků. Jako například?
  • antibiotické účinky
  • posilování střevní mikroflóry
  • posilování imunity
  • dochází k přírodní konzervaci chleba, takže se nekazí a vydrží déle čerstvý
  • příznivě působí na slinivku - je vhodný pro diabetiky
Kvásek je kámoš a v podstatě vám chleba už natráví. Neboli fermentuje. Což vůbec není nechutný, protože to činí chléb lépe stravitelným a všechny ty nadupané látky v něm lépe využitelnými. A taky, kvásek hrdina, rozbije některé sloučeniny na dobře využitelné minerály. Prostě frajer...

Dál se do chlebu přidává voda, sůl a hlavně kmín. Kmín působí příznivě na žaludek i na střeva, vyhání parazity, omezuje hnilobné procesy ve střevech. Pomáhá proti nadýmání, působí příznivě na tvorbu mateřského mléka. A samozřejmě má antibakteriální účinky. 

Momentálně jsme pokryli všechny potřebné ingredience k pečení domácího chleba. Špaldová mouka, žitná mouka, voda, kvásek, sůl, kmín. S tímhle už máte slušně nadupanou superpotravinu. A co teprve, když přidáte...

...vlašské ořechy. Extáze. Vlašské ořechy v chlebu zbožňuju, je to ten nejlepší ořech, který do chlebu můžete dát. Spolu s ním si totiž přidáte i potravu pro mozek a snížíte si hladinu "špatného" cholesterolu. A prý si také odstraníte únavu a deprese. 

...lněné semínko se vám postará o hormonální rovnováhu (zejména, jste-li dáma). A přikládají se mu velké protirakovinné účinky, kromě antibakteriálních, antimykotických atp.

...dýňová semena jsou zase bojovníky proti zánětům močového měchýře a díky zinku se vám postarají o pěknou pleť, vlasy i nehty. Jsou jim připisovány opět antidepresivní účinky. 

Do takovéhoto chlebu můžete přidat v podstatě cokoliv. Již zmíněná sušená rajčata, různé druhy ořechů, semínek, mleté bylinky, matcha čaj, mák, sušené švestky, křížaly, rozinky, na kostičky nakrájenou slaninu, sýr... samozřejmě že ne všechno dohromady. Nejsme pejsek s kočičkou, že ano... Ale fantazii se meze nekladou :)

Ještě  bych se ráda na chvíli zastavila a zapolemizovala nad tím, proč tu dávám druhý recept na chleba za několik měsíců a v čem se tedy tento liší od receptu prvotního.

Recept na tento chleba mi přivezla spolu se super kváskem moje kamarádka Lucinka (tímto Lucince ještě jednou děkujeme :). Ta je získala od svých kamarádů, ti zase od svých... a mimo jiné mi přivezla ochutnat také svůj chléb. A ten byl prostě fakt super. Jeho příprava vážně zabere jen chviličku a je výborný. Za hlavní rozdíl ale považuji kvásek. Lucinka mi ho totiž přivezla v kuličce.

Dřív jsem používala klasický "tekutý" kvásek a vždycky mi zplesnivěl, což mi na dlouhou dobu znemožnilo domácí pečení. Na dlouhou dobu, protože kvásek musíte mít od koho sehnat a nebýt líní. Kvásku v kuličce se ale nic nestane, ani když je delší dobu v lednici bez pečení. Ideální interval je sice týden, ale vydrží i déle. Navíc kvásku, který mi přivezla Lucka je o tři roky více než mně a zrovna u kvásků platí, že čím starší, tím lepší. Napište, jestli ho chcete!

Dost bylo řečí, teď jdeme na ten chleba....

Na dvě pečící vaničky potřebujeme:
  • 200 g žitné mouky
  • 650 g špaldové mouky
  • kouli kvásku 
  • dvě čajové lžičky soli
  • dvě až tři čajové lžičky kmínu
  • vodu
  • semínka a ořechy dle chuti
Jak na to:

Kvásek v kouli si rozpusťte v cca půl litru vlažné vody.


Prostě kvásek ve vodě rozňahnějte, ale zas se s tím nemusíte úplně trápit - on se rozpustí. Vznikne asi takováto voda:

Nechce odpočinout několik hodin. Já nechávám přes noc, nebo přes dobu, co jsem v práci. Po cca 12ti hodinách vypadá kvásek asi takhle: (nedivte se, když nevidíte změnu, ona na těch fotkách vidět moc nebude... spíš čuchejte. Když to voní nakysle a jsou v tom bublinky, je to ono!)


Ke kvásku přidejte 200g žitné mouky a půl litru vlažné vody. Rozkvedlejte. Já používám metličku.


Výslednou hmotu opět nechte odpočinout ideálně přes noc či přes dobu, co jste v práci.


NÁSLEDNĚ SI ODEBERTE CCA 2-3 POLÉVKOVÉ LŽÍCE KVÁSKU A V MISTIČCE HO DOPLŇTE ŽITNOU MOUKOU TAK, ABY VÁM ZASE VZNIKLA KOULE, KTEROU UCHOVÁTE V LEDNICI.



Když zapomenete, další chleba si upečete až po opětovném shánění kvásku :)

Do zbytku kvásku přidejte špaldovou mouku, dvě lžičky soli, tři lžičky kmínu, semínka, ořechy a další mňamky.


Pořádně rozmíchanou směs nalijte do pečících forem. Pokud máte kvalitní teflonové formy (já mám od Tescomy), nemusíte je vymazávat, v ostatních případech určitě vymažte a vysypte. Do každé mísy vliju cca polovinu těsta, vychází to tak, že dosahuje asi do poloviny nádoby. Nechte kynout do té doby, než je těsto vykynuté až k okraji (cca). Trvá to zase asi jednu pracovní dobu či noc.



Těsto pak bude vypadat takto:


V této fázi prostě šoupněte těsto do trouby, zapněte ji na 180°C a pečte cca 40 min. Poté chléb potřete vodou se solí a pečte ještě půl hodiny. Vytáhněte z trouby, vyklopte z mísy a nechte vychladnout. Doporučuju při chladnutí občas otočit, odchází celkem velké množství páry.


A tady máte rozkrojeného fešáka - je to závislost a potěšení v jednom :)

Tenhle chleba je prostě super. Už jiný ani nepeču, zato na tenhle zadělávám dvakrát, třikrát týdně. Zvykla jsem si na něj tak, že představa toho klasického kupovaného mě hrozně zaráží. Změnily se mi totiž ruku v ruce s tímto chlebem také stravovací návyky. Stačí mi si k němu dát kousek sýra nebo namazat zlehka máslem. Nic víc nedělám... akorát poslední dobou děsně ujíždím na tomhle chlebíčku s máslem a medem. :)

Tak ať vám chutná!

H.

http://www.mesicnikzdravi.cz/recepty/vite.htm
http://www.zivost.cz/kvasek-vs-kvasnice-kvaskovy-chleb/
http://www.countrylife.cz/kvasek-a-kvaskovy-chleb-kopie-cz
http://www.celostnimedicina.cz/kmin-korenny-carum-carvi.htm
http://www.spektrumzdravi.cz/vlasske-orechy-recepty-ucinky-na-zdravi
http://clanky.vareni.cz/lnena-seminka-superpotravina-v-nasem-jidelnicku/
http://www.celostnimedicina.cz/dynova-semena.htm






čtvrtek 29. října 2015

Bombastické bomby


Už to zase začíná. Venku se setmí, než stihnete přijít z práce, stromy oklepaly listí a zbyly jim jen nahé pahýly. Všude sedí mlha a českou kotlinu pokrývá jednolitou šedou clonou, která nedá odhadnout, zda je deset hodin ráno či tři odpoledne. Čas se zastaví. Přijdou první mrazíky, bláto a sníh a všude je prostě nevlídno.

Ale pozor! Nemusíte si objednávat letenky do teplých krajů, abyste unikli ocelové šedi (nebo nemoderní vojenské šedé). Stačí si s námi třeba upéct domácí kváskový chléb, sníst si ho jen tak s máslem ještě horký z trouby, dát si ráno domácí dýňové latté (o tom příště) a do vany si hodit jednu barevnou, voňavou, šumící a prskavou koupelovou balistiku.

Nejznámějším výrobcem koupelových balistik (rozuměj „bomb“ do koupele) je můj milovaný Lush. Jenže ta cena, přátelé… nechce se mi dávat za jednu koupel stopadesát korun a pak smutně sledovat, jak peníze mizí v odpadovém odtoku (doslova). Příliš to připomíná házení peněz do kanálu. Takže jsem nelenila a udělala průzkum – a po pár nepovedených pokusech provedených minulý rok vám představím, jak si udělat domácí bombastické šumivé bomby do koupele levně, doma a bez fujtajblíků. Výroba vás bude bavit, můžete si namíchat odstín a vůni podle sebe – a navíc s blížícími se Vánoci je to vážně dobrý nápad na obdarování blízkých.

Potřebujete:
  • Jedlou sodu (2 hrnky) 
  • Kyselinu citronovou (1 hrnek  
  •  Kukuřičný škrob (1 hrnek)
  •  Sůl (1 hrnek)
  •  Olivový (mandlový, sezamový… jakýkoliv lisovaný za studena) olej 
  •  Esenciální oleje (pro vůni)
  •  Barviva do kosmetiky či potravinářská barviva (já používám sypká, potravinářská doslova za pár korun z Tesca)

Jak na to:

Nejprve si smícháme sypké suroviny. Do větší mísy nasypeme jedlou sodu, kyselinu citronovou, kukuřičný škrob a sůl. Pořádně promícháme.



Přidáme barvivo (dávám sáček potravinářského barviva z Tesca na uvedené množství). Opět důkladně rozmícháme, aby barva byla plynule roznesená všude.



Přidáme olej (cca 2-3 polévkové lžíce, nebo podle oka). Do oleje nakapeme esenciální oleje či vůně do kosmetiky. Já používám na jednu várku cca půl lahvičky esenciálního oleje. To záleží na intenzitě vůně, kterou chcete dosáhnout. Směs opět pořádně promíchejte.



A teď přijde ta legrace. 

Řekla jsem vám vlastně, jak to, že tyto suroviny vytvoří šumivou bombu? Neřekla, že jo… Takže – je to proto, že kyselina citronová (jako kyselina) a jedlá soda (jako zásada) spolu reagují – a když spolu reagují, vytváří to docela veselý cirkus ve vaší vaně. A když k tomu přidáte podmanivé vůně a veselé barvy, vznikne z toho taková podzimní pohádka. Ale zpátky k výrobě…


Jak jsem říkala, teď přijde na tu legraci. Tato chemická reakce se aktivuje přidáním vody. Musíte do směsi přilít dostatečné množství vody, aby bylo možné vytvořit koule, nesmí jí být však tolik, aby vám celá vyšuměla. Což je množství značně zrádné. Přirovnala bych ho cca ke dvěma, třem, maximálně čtyřem lžícím vody. Samozřejmě v ohledu na to, jak velký hrníček používáte.

Takhle to vypadá, když se do směsi začne lít voda:



Vy přesně v tomto bodě musíte začít zuřivě (ano, opravdu zuřivě) míchat, aby směs a jednom místě nezreagovala a nevyšuměla moc. Takže si to nefoťte, jako já. To, co chcete je asi tohle:



Směs má vypadat jako vlhký písek. Jako čerstvě napadnutý sníh. Prostě tak, aby z toho šla utemovat koule, ale zároveň aby to příliš nešumělo (zjistíte přiložením k uchu). Pokud to moc šumí, koule také nejdou moc utemovat a má tendenci se zvětšovat. Problém lze vyřešit přidáním jedlé sody či kukuřičného škrobu ke stávajícímu „těstu“.

 A pak už jen temujte koule. Nechte je vyschnout pár dní na suchém místě, nebo je na půl hodiny upečte v troubě asi na 60°C.



Skladujte na suchém místě v uzavřené nádobě a dle libosti házejte do vany. 

Takhle to vypadá,když šumí



Koupel s jarní kvítím s citronovou trávou:



A malina:



Koupání zdar!!

H.



neděle 25. října 2015

Francouzský ořechový koláč


Protože voní podzimem. A protože - jestli máte vážně štěstí, máte na zahradě ořešák (jako Bára) a nemusíte si ořechy draze kupovat. Nebo ho máte u babičky, u cesty, či vám na zahradu čouhají sousedovic větve (jako nám). A do třetice – protože tohohle zázraku se prostě užerete.


Potřebujeme: 

  • mouku
  • vejce (4 ks)
  • cukr
  • ořechy
  • máslo




Jak na to:

Nejprve si uděláme těsto. Smícháme 250 g mouky, 125 g másla, jeden žloutek (bílek si schovejte), hrst cukru a pár lžic vody. 


Vznikne nám asi takováto hmota: 



Podle potřeby přidáme pár lžic vody a hněteme, dokud z těsta nemáme jednolitou kouli. Tu necháme cca půl hodiny odpočinout, ideálně v lednici. 


Po půlhodince si vezmeme formu na koláč (já mám plastovou, vůbec jí nevymazávám, ale řiďte se vlastními zkušenostmi s pečící nádobou, kterou zvolíte). Cca 2/3 těsta do formy vmačkám. Zbytek nechám na mřížky.


Dokud to nevypadá takhle:


Přicházejí na řadu ořechy. Ty si nadrtíme (250 g). Já používám mixér, ale jakkoliv je nadrťte na menší kousky. Asi na takovéhle: 


Vezmeme tři vejce, oddělíme bílky od žloutků a žloutky si zatím necháme vedle. Smícháme tyto tři bílky a bílek, který jsme si schovali při tvorbě těsta. Šlehačem je vyšleháme na tuhý sníh. (Jo, byl to super nápad fotit bílý sníh v bílé míse... :))


Smícháme ořechy, žloutky, cukr dle chuti (já dávám cca 100 g) a našlehané bílky. Výsledná hmota vypadá... malinko zvláštně :)


Vylijeme ji do formy na koláč, kde už máme těsto. 


A teď si ze zbylého těsta vyválíme háďátka, ty umístíme na koláč a do vzniklých otvorů můžeme dát ořechy na ozdobu. 


Pečeme cca půl hodinu na 180°C.


Garantuju Vám, že po tomhle jednoduchém koláči vás budou všichni provolávat cukrářem roku. Můj chlap, co sladké fakt nejí, se mě dneska ptal, kdy tenhle koláč zase upeču. A to jsem minulý víkend pekla dva. Takže asi tak :))

 H.

PS: Tenhle koláč jsem nevymyslela, ale inspirovala jsem se zde (klikněte sem).