Bombastické bomby

Už to zase začíná. Venku se setmí, než stihnete přijít z práce, stromy oklepaly listí a zbyly jim jen nahé pahýly. Všude sedí mlha a českou kotlinu pokrývá jednolitou šedou clonou, která nedá odhadnout, zda je deset hodin ráno či tři odpoledne. Čas se zastaví. Přijdou první mrazíky, bláto a sníh a všude je prostě nevlídno.

Ale pozor! Nemusíte si objednávat letenky do teplých krajů, abyste unikli ocelové šedi (nebo nemoderní vojenské šedé). Stačí si s námi třeba upéct domácí kváskový chléb, sníst si ho jen tak s máslem ještě horký z trouby, dát si ráno domácí dýňové latté (o tom příště) a do vany si hodit jednu barevnou, voňavou, šumící a prskavou koupelovou balistiku.

Nejznámějším výrobcem koupelových balistik (rozuměj „bomb“ do koupele) je můj milovaný Lush. Jenže ta cena, přátelé… nechce se mi dávat za jednu koupel stopadesát korun a pak smutně sledovat, jak peníze mizí v odpadovém odtoku (doslova). Příliš to připomíná házení peněz do kanálu. Takže jsem nelenila a udělala průzkum – a po pár nepovedených pokusech provedených minulý rok vám představím, jak si udělat domácí bombastické šumivé bomby do koupele levně, doma a bez fujtajblíků. Výroba vás bude bavit, můžete si namíchat odstín a vůni podle sebe – a navíc s blížícími se Vánoci je to vážně dobrý nápad na obdarování blízkých.

Potřebujete:

• Jedlou sodu (2 hrnky) 
• Kyselinu citronovou (1 hrnek  
•  Kukuřičný škrob (1 hrnek)
•  Sůl (1 hrnek)
•  Olivový (mandlový, sezamový… jakýkoliv lisovaný za studena) olej 
•  Esenciální oleje (pro vůni)
•  Barviva do kosmetiky či potravinářská barviva (já používám sypká, potravinářská doslova za pár korun z Tesca)

Jak na to:

Nejprve si smícháme sypké suroviny. Do větší mísy nasypeme jedlou sodu, kyselinu citronovou, kukuřičný škrob a sůl. Pořádně promícháme.

Přidáme barvivo (dávám sáček potravinářského barviva z Tesca na uvedené množství). Opět důkladně rozmícháme, aby barva byla plynule roznesená všude.

Přidáme olej (cca 2-3 polévkové lžíce, nebo podle oka). Do oleje nakapeme esenciální oleje či vůně do kosmetiky. Já používám na jednu várku cca půl lahvičky esenciálního oleje. To záleží na intenzitě vůně, kterou chcete dosáhnout. Směs opět pořádně promíchejte.

A teď přijde ta legrace. 

Řekla jsem vám vlastně, jak to, že tyto suroviny vytvoří šumivou bombu? Neřekla, že jo… Takže – je to proto, že kyselina citronová (jako kyselina) a jedlá soda (jako zásada) spolu reagují – a když spolu reagují, vytváří to docela veselý cirkus ve vaší vaně. A když k tomu přidáte podmanivé vůně a veselé barvy, vznikne z toho taková podzimní pohádka. Ale zpátky k výrobě…

Jak jsem říkala, teď přijde na tu legraci. Tato chemická reakce se aktivuje přidáním vody. Musíte do směsi přilít dostatečné množství vody, aby bylo možné vytvořit koule, nesmí jí být však tolik, aby vám celá vyšuměla. Což je množství značně zrádné. Přirovnala bych ho cca ke dvěma, třem, maximálně čtyřem lžícím vody. Samozřejmě v ohledu na to, jak velký hrníček používáte.

Takhle to vypadá, když se do směsi začne lít voda:

Vy přesně v tomto bodě musíte začít zuřivě (ano, opravdu zuřivě) míchat, aby směs a jednom místě nezreagovala a nevyšuměla moc. Takže si to nefoťte, jako já. To, co chcete je asi tohle:

Směs má vypadat jako vlhký písek. Jako čerstvě napadnutý sníh. Prostě tak, aby z toho šla utemovat koule, ale zároveň aby to příliš nešumělo (zjistíte přiložením k uchu). Pokud to moc šumí, koule také nejdou moc utemovat a má tendenci se zvětšovat. Problém lze vyřešit přidáním jedlé sody či kukuřičného škrobu ke stávajícímu „těstu“.

 A pak už jen temujte koule. Nechte je vyschnout pár dní na suchém místě, nebo je na půl hodiny upečte v troubě asi na 60°C.

Skladujte na suchém místě v uzavřené nádobě a dle libosti házejte do vany. 

Takhle to vypadá,když šumí

Koupel s jarní kvítím s citronovou trávou:

A malina:

Koupání zdar!!

♥ H.

Francouzský ořechový koláč

Protože voní podzimem. A protože - jestli máte vážně štěstí, máte na zahradě ořešák (jako Bára) a nemusíte si ořechy draze kupovat. Nebo ho máte u babičky, u cesty, či vám na zahradu čouhají sousedovic větve (jako nám). A do třetice – protože tohohle zázraku se prostě užerete.

Potřebujeme: 

• mouku
• vejce (4 ks)
• cukr
• ořechy
• máslo

Jak na to:

Nejprve si uděláme těsto. Smícháme 250 g mouky, 125 g másla, jeden žloutek (bílek si schovejte), hrst cukru a pár lžic vody. 

Vznikne nám asi takováto hmota: 

Podle potřeby přidáme pár lžic vody a hněteme, dokud z těsta nemáme jednolitou kouli. Tu necháme cca půl hodiny odpočinout, ideálně v lednici. 

Po půlhodince si vezmeme formu na koláč (já mám plastovou, vůbec jí nevymazávám, ale řiďte se vlastními zkušenostmi s pečící nádobou, kterou zvolíte). Cca 2/3 těsta do formy vmačkám. Zbytek nechám na mřížky.

Dokud to nevypadá takhle:

Přicházejí na řadu ořechy. Ty si nadrtíme (250 g). Já používám mixér, ale jakkoliv je nadrťte na menší kousky. Asi na takovéhle: 

Vezmeme tři vejce, oddělíme bílky od žloutků a žloutky si zatím necháme vedle. Smícháme tyto tři bílky a bílek, který jsme si schovali při tvorbě těsta. Šlehačem je vyšleháme na tuhý sníh. (Jo, byl to super nápad fotit bílý sníh v bílé míse... :))

Smícháme ořechy, žloutky, cukr dle chuti (já dávám cca 100 g) a našlehané bílky. Výsledná hmota vypadá... malinko zvláštně :)

Vylijeme ji do formy na koláč, kde už máme těsto. 

A teď si ze zbylého těsta vyválíme háďátka, ty umístíme na koláč a do vzniklých otvorů můžeme dát ořechy na ozdobu. 

Pečeme cca půl hodinu na 180°C.

Garantuju Vám, že po tomhle jednoduchém koláči vás budou všichni provolávat cukrářem roku. Můj chlap, co sladké fakt nejí, se mě dneska ptal, kdy tenhle koláč zase upeču. A to jsem minulý víkend pekla dva. Takže asi tak :))

 ♥ H.

PS: Tenhle koláč jsem nevymyslela, ale inspirovala jsem se zde (klikněte sem).

Kulajda bez mouky a smetany

Na začátek se chci veřejně přiznat k něčemu, co je trošku očividné – pěkně ten náš Hanibar poslední dobou flákáme. Víme o tom a slibujeme, že přijde náprava! Mám v hlavě už několik projektů, se kterými vás chci seznámit a které poctivě testuju. Jako například no poo metoda na vlasy. Aneb už měsíc si vlasy nemyju klasickými šampony. Nebo vám postupně ukážu, co na podzim snídám, aby mě to pořádně „zatopilo v těle a nahodilo vnitřní oheň“. A Bára si připravuje sérii obyčejných, každodenních obědů do práce. Protože ne každý den je posvícení a ne každý den máte čas a chuť vyvářet složitá jídla. Ale jíst se každý den musí :) Pokud tedy nejste breatharián. Ale proč byste si zas četli recepty, kdybyste byli? :)

Ale k dnešnímu tématu…

Protože miluju kopr a vejce, stejně jako smetanu, houby a brambory, dříve nebo později muselo dojít na klasickou kulajdu. Ovšem v té klasickoklasické verzi najdete spoustu smetany a mouky, což je sice šíleně dobré, ale zdravotní nota maličko pokulhává. Když jsem se dívala před pár týdny na Herbář (který simultánně miluju a zároveň mi trošku vadí), inspirovala mě k vytvoření kulajdy koprovka od Hanky Zemanové. A tak jsem dala dohromady její recept a recept staročeský, trošku si s tím pohrála a představuji vám zdravou verzi kulajdy bez mouky a mléka! Krémovou texturu smetany a mouky tu totiž vytvoří cuketa, brambory a jáhly. A to je mňam a navíc superzdravé :)

Potřebujeme:

• brambory (cca 10 ks)
• vejce (podle lidí, 4 ks)
• svazek kopru
• dvě hrsti sušených hub
• jáhly (50g)
• cuketa (700g)
• cibule (2ks)
• pepř (cca 15 kuliček)
• nové koření (cca 10 kuliček)
• bobkový list (3 větší listy)
• kmín (zarovnaná čajová lžička)
• sůl

 Jak na to:

Nejprve si oloupeme a nakrájíme na kostičky cca 4-5 brambor. Spolu se dvěma hrstmi sušených hub je dáme vařit, přidáme sůl a část kmínu. 

Vaříme cca 20 min, do změknutí brambor. Vodu slijeme DO JINÉHO HRNCE (vodu si chceme nechat!!). Stejně tak si chceme nechat brambory a houby. Oboje si odložíme a na chvíli si toho přestaneme všímat. 

Mezitím si nakrájíme cuketu, cibuli a zbylé brambory. 

Na velké pánvi (já používám wok z ikey) rozpálíme tuk, přidáme brambory, cibuli a cuketu a osmahneme s kmínem. Po chvíli přisypeme i jáhly. 

Ještě chviličku směs podusíme a pak ji přendáme do velkého hrnce. A tady přichází opět ke slovu voda, která nám zbyla z vaření hub a brambor - tu do hrnce přilijeme také. Pokud je potřeba vodu přidat, uděláme to. 

Směs vaříme do změknutí brambor. Až ta chvíle nastane, celý obsah hrnce prostě rozmixujeme.

A teď už jen přidáme brambory a houby, co jsme si uvařili dopředu, uvaříme si k tomu vajíčka naměkko (natvrdo, jak je libo), přidáme kopr a dochutíme.

Dobrou chuť a omlouvám se za kvalitu fotek :) Dodatečně z nich snad uděláme něco koukatelného :)

 ♥ H.